Orgány Evropské Unie v oblasti ochrany dat a osobních údajů potvrdily, že firemní smlouvy Microsoftu v oblasti cloudu splňují vysoké standardy právních předpisů EU o ochraně soukromí. To mimo jiné znamená, že zákazníci Microsoftu mohou využívat jeho služeb k volnému pohybu dat z cloudu v Evropě do zbytku světa.

Dvacet osm Orgánů EU pro ochranu údajů pomocí pracovní skupiny podle článku 29 udělilo tento souhlas prostřednictvím společného dopisu. A Microsoft je první (a doposud jediná) společnost, která tento souhlas dostala. Uznání se vztahuje na firemní cloudové služby společnosti Microsoft – zejména Microsoft Azure, Office 365, Microsoft Dynamics CRM a Windows Intune.

Uznání, že smluvní závazky společnosti Microsoft splňují požadavky doložek EU, ve skutečnosti znamená, že osobní údaje uložené ve firemním cloudu společnosti Microsoft jsou předmětem evropských přísných norem ochrany osobních údajů bez ohledu na to, kde se data nachází. To je zvláště významné s ohledem na to, jak vysokou úroveň v oblasti ochrany dat evropské směrnice požadují.

Zákazníci Microsoftu získají tři klíčové výhody:

1) pokud EU opravdu pozastaví dohodu „Safe Harbor“ se Spojenými státy (k čemuž nedávno vyzval Evropský Parlament), nemusí se firemní zákazníci obávat, že bude využívání cloudových služeb v celosvětovém měřítku přerušeno či omezeno.

2) i kdyby byla dohoda „Safe Harbor“ zachována, pokrývá pouze převody z Evropy do Spojených států. Schválené smluvní závazky naopak umožňují převody celosvětově.

3) Microsoft bude nadále pokračovat ve snaze zajistit jak technickou tak provozní shodu s přísnými smluvními závazky a všichni zákazníci, ať už působí v Evropě či jinde, mají jistotu silné technické ochrany.

Zatímco většina společností mluví o svém odhodlání být v souladu s právními předpisy EU o ochraně soukromí – Microsoft tento závazek zakotvili přímo ve smlouvách a zajistil technicky a právně zákazníkům působícím v Evropě legální přesun dat prostřednictvím jeho služeb.
Od 1. 7. 2014 Microsoft zajistí, aby všichni firemní zákazníci mohli využít této ochrany osobních údajů pomocí standardních smluv. Schválení EU vyžaduje, aby zákazníci přidali krátký standardizovaný dodatek ke svým současným smlouvám.
Předvídat budoucnost je těžké. Přesto můžeme očekávat, že jak státní organizace, tak ostatní zákazníci budou vyžadovat větší transparentnost a kontrolu nad tím, jak jsou chráněna jejich soukromá data a kde jsou uložena. Zákazníci svěří své informace do cloudu jen tehdy, budou-li mít jistotu, že tam budou v bezpečí. Aktuální schválení evropských orgánů pro ochranu údajů je dalším významným krokem k důvěře v cloudové služby Microsoftu.A to je dobrá zpráva nejen pro tuto společnost, ale především pro nás, kdo její cloudové služby využíváme.

Martin Kunz, Ness Technologies

FacebookTwitterGoogle+Sdílet

V úterý jsme společně s naším partnerem SAP uspořádali workshop na téma „Jak na firemní mobilitu“.

Hanka Součková ze společnosti Ness Technologies představila výsledky studie InFact zaměřené na mobilizaci firem společně s aktuálními trendy v oblasti mobility. Jan Čaboun zaujal prezentací k mobilní strategii – jak začít s mobilizací společnosti, čeho se vyvarovat… Kolegové ze SAPu pak představili některá předpřipravená řešení ze sady SAP Fiori a společnost Ness zakončila tím, jak mobilizaci SAPu zvládnout projektově, jak na infrastrukturu a identifikaci jednotlivých zařízení v síti.

Všichni účastníci dostali unikátní rozfázovanou „kuchařku“ s harmonogramem základních kroků, které doporučujeme provést, pokud to myslí s mobilizací vážně. Všechny prezentace si můžete stáhnout zde.

Ať už pracujete s velkým množstvím dat nebo máte na starost váš rodinný rozpočet, určitě nechcete ztrácet čas čekáním při nahrávání souborů nebo opakovanými úpravami, které se vám v dokumentu neuložily kvůli výpadku internetového připojení. S novou verzí Google Tabulek se nejen vyhnete uvedeným problémům, ale můžete získat mnohem více. Tabulky jsou rychlejší, podporují větší velikosti, mají mnoho nových funkcí a fungují i offline.

Větší a rychlejší tabulky
Nové Google Tabulky podporují miliony buněk a odstraňují zastaralé a složité limitace. Rolování, nahrávání a výpočty jsou nyní pohotovější a to i ve složitějších tabulkách a funkcích.

Nové funkce
Novou jedinečnou funkcí Tabulek Google jsou nové filtry, které vám umožní pojmenovávat, ukládat a sdílet různé náhledy na vaše data. To se hodí třeba při spolupráci na dokumentu, protože práce v tabulkách může být rozdělena a probíhat bez vlivu na to, jak tabulku uvidí ostatní uživatelé.

1

Ať už jste začátečník či profík na vzorce a funkce tabulek, provádění a nastavení výpočtů je nyní jednodušší. Nová nápověda a příklady vás provázejí při práci a chyby jsou barevně vyznačeny, takže se dají lehce najít a opravit.

2

Další novinkou, která šetří váš čas, je automatické převádění textu do prázdných sousedních buněk – není tedy potřeba je manuálně slučovat.

3
Ve vylepšeném podmíněném formátování můžete přidávat nová pravidla pro změny barev a stylů buněk na základě vlastních vzorců.

Nemáte připojení k internetu? Pracujte offline s prohlížečem Chrome.
Když chcete pracovat, neměli byste se zatěžovat otázkou, zda máte Wi-Fi připojení. Proto nyní můžete, stejně jako v Google Dokumentech a Prezentacích, upravovat i Tabulky offline. Když se pak připojíte k internetu, vaše úpravy se automaticky synchronizují. Pokud už máte zkušenosti s editací Dokumentů či Prezentací offline, jste připraveni pracovat offline i s Tabulkami. Je to stejně jednoduché. Pokud ne, můžete se řídit návodem pro nastavení offline režimu v prohlížeči Chrome…

Připraveni vyzkoušet?
Zapněte si nové Tabulky zaškrtnutím políčka „Vyzkoušejte nové Tabulky Google“ v Nastavení Google Disku. Od té doby budou všechny vytvořené tabulky fungovat i offline a zahrnovat šikovné nové funkce.

Rozhovor s Ing. Lubošem Pavlasem, generálním ředitelem elektrárny Chvaletice.

20708181_l

Proč jste v elektrárně Chvaletice vůbec začali uvažovat o outsourcingu IT služeb?

Hlavní důvod byl ryze praktický. Po rozdělení skupiny Czech Coal, kdy nově vzniklá společnost Severní energetická, a. s., získala elektrárnu Chvaletice z dřívější skupiny ČEZ, před námi stála jedna z podmínek celé transakce: oddělení IT a infrastruktury. Tak jsme začali uvažovat o tom, jak v celém rozsahu zajistit garantované služby podpory IT a ICT.
Pak samozřejmě následovala diskuse, jestli si pořídit vlastní IT, což by znamenalo zaměstnance, techniku, licence plus řešení pro SevEn a elektrárnu Chvaletice, která dříve
využívala služeb ČEZ ICT. Rozhodnutí nebylo až tak složité. Pokud jsme chtěli stihnout
v potřebném čase podpořit hlavní byznys obou společností, museli jsme volit outsourcing.
A protože se nám tento model osvědčil, nebyl důvod uvažovat o změně.

Jak probíhal výběr systému a partnera?

Potřebovali jsme v co nejkratším čase, řádově týdnů, zajistit chod a podporu firemních
procesů, především finančních, a napojení na aplikace v obou společnostech. Vyzvali jsme
k předložení nabídky několik společností, které jsme znali a jež měly nějaké renomé.
Proběhlo první kolo nabídek na implementaci ERP, některých dalších návazných modelů
a hledali jsme současně i poskytovatele služeb údržby a upgradu do budoucna. Součástí
samozřejmě byla i nabídka řešení licenčních podmínek. Vše se odehrávalo v nestandardně
rychlých termínech. I díky tomu z toho celkem jednoznačně pro podporu finančního řízení vzešlo řešení SAP, se kterým měli zkušenost jak v dřívější skupině Czech Coal, tak v ČEZ. Pak už jsme jen zvažovali, který z outsourcingových partnerů je pro nás větší zárukou a nabízí i dlouhodobější vztah.

Kterou z těch fází považujete za klíčovou?

Hlavní bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že SevEn může koupit elektrárnu Chvaletice. Pak už jsme se soustředili na to, jak firmu úspěšně převzít a nahradit ty činnosti, které jí dříve poskytoval ČEZ. V procesu bych vypíchl asi okamžik, kdy se vysvětluje zadání, je potřeba sladit dodavatele se zadavatelem… Pak je samozřejmě možné implementaci řídit jednodušeji.

Co užitečného přinesl outsourcingový model vašemu byznysu?

Nesporně to, že jsme se mohli věnovat tomu, co nás opravdu živí. Protože celý proces oddělení dřívější Litvínovské uhelné, dnešního SevEnu, a převzetí Chvaletic, které byly součástí skupiny ČEZ, a následné vybudování jedné skupiny… To je unikátní projekt. A také
jedinečný – spousta věcí se dala jenom vytušit a rozhodnout až v okamžiku, kdy situace
nastala. A my jsme v lepším případě měli připravenou variantu řešení, v tom horším jsme
věci řešili „live“, v přímém přenosu. Ale díky zvolenému outsourcingovému modelu jsme se mohli věnovat zajištění chodu elektrárny, získání nových obchodních dovedností a schopnosti co nejlépe vyrobenou elektřinu uplatnit na trhu. Mohli jsme se věnovat poznání procesů v elektrárně a začít se bavit i o nějakých společných synergických
efektech v nově vzniklé skupině SevEn.

Jak by dopadl z vašeho pohledu souboj výhod a nevýhod outsourcingu?

Já tomu neumím dát skóre. Protože může být dobře aplikovaný outsourcing a špatně aplikovaný outsourcing. Záleží na lidech…, jako koneckonců ve všem. V minulosti oblíbeným hlavním argumentem „proti“ byla obava o vlastnictví, přístup k informacím a nakládání s nimi. Dnes už jsme dál, myslím, že tento argument víceméně padá… a spíš se rozhodování soustřeďuje kolem výhod nového typu, kdy outsourcující společnosti pracují pro více zákazníků a nabízejí zajímavé rozmělnění nákladů v oblasti serverů, ukládání dat, síťových služeb a podobně. Ale každý případ musí porovnat všechny parametry a pak rozhodnout, jestli outsourcování je výhodnější, nebo není.

Jaké máte v oblasti IT plány do budoucna?

Žádné. Chceme vydělávat na prodeji elektřiny a možná trochu tepla a vedlejších energetických produktů. Takže IT je pro nás důležitým nástrojem a podporou, ale není to náš byznys. A každá koruna vynaložená na IT je náklad. Na můj vkus máme příliš rozdrobených aplikací a kolegové stále ještě hodně věcí počítají nebo sledují prostřednictvím různých excelovských tabulek… Rád bych zjednodušil a zpřehlednil plánování a výkon údržby. Potřebujeme prodloužit životnost elektrárny a plnit ekologické parametry.

Jak velkou část interního ICT jste předali?

Skoro všechno.

Pomáhá vám outsourcing v zavádění nových IT trendů, tabletů, mobility atd.?

Ano, víc nás to nutí.

Máte nějakou negativní zkušenost s provozem a rozvojem IT ve vaší firmě?

Nemám nic zásadního.

Rozhodli byste se dnes pro outsourcing znovu?

Já jsem si jist, že pokud by došlo ke stejné situaci, tak ano.

A vybrali byste si Ness Technologies?

Určitě bychom firmu znovu vyzvali k podání nabídky… (smích)

InFact průzkum společnosti Ness potvrdil renesanci tohoto modelu služeb. Ness Technologies, globální poskytovatel komplexních řešení a business služeb v oblasti informačních technologií, zveřejnil už druhou ze série studií v rámci projektu InFact, tentokrát průzkum na téma outsourcing & cloud v českých společnostech. Ten ukázal, že téměř 25 % z nich zvažuje přechod na IT outsourcing s cílem snížit náklady a změnit jejich strukturu. Firmám to umožní věnovat více sil i financí na inovace, rozvoj nových produktů a služeb a tím zvyšovat svou konkurenceschopnost.

Sekundárně se výzkum zaměřil na cloud computing, využití e-mailových platforem v českých společnostech a vývoj v této oblasti. Z výsledků vyplývá, že přes 35 % společností zvažuje do dvou let přechod na cloudovou platformu, přičemž nejmenší zájem je v sektoru veřejné správy a financí. Ve zvažovaných platformách vede Google Apps (přes 47 %), na druhém místě je Office 365 (více než 30 %).

 

Infografika

Rozhovor s Hanou Součkovou, ředitelkou marketingu Ness Technologies Europe, o zajímavém projektu InFact.22821352_l

Koncem loňského roku jste spustili nový projekt InFact. Co vás k tomu vedlo? 

Cílem výzkumů a studií InFact není jen ukázat aktuální situaci na trhu, ale zároveň nabídnout  stručný přehled aktivit a postupů, jak ve firmách úspěšně využívat nové IT trendy. Naše společnost má stovky zákazníků a my víme, co je trápí, jaká témata a reálné zkušenosti je zajímají. A na to se zaměřujeme.

Proto také nejdeme cestou jednorázové analýzy, ale výzkumy budeme každoročně opakovat, doplňovat o nové informace a porovnávat výsledky. A samozřejmě přidávat aktuální témata a související oblasti.

Nyní jste představili studii zaměřenou na outsourcing. To ale není nové téma… 

Nové ne, ale aktuální a zajímavé rozhodně! Zažíváme určitou renesanci tohoto modelu dodávky IT řešení a služeb. Firmy dnes bojují s nutností snižovat náklady na provoz IT, zároveň ale potřebují inovovat a přinášet nové služby, aby obstály v konkurenci. Víme však, že něco přes 70 procent nákladů firmy musejí vynakládat jen na provoz a údržbu svého IT. Tak je jasné, že prostor pro úspory se tu hledá jen velmi těžko. Proto přichází ke slovu outsourcing. A myslím, že i do budoucna to bude velké téma…

Takže vidíte rostoucí poptávku? 

Z našeho výzkumu vyplynulo, že skoro čtvrtina dotazovaných společností už nějakou formu outsourcingu pro své IT využívá a přes 80 procent z nich k tomu přistoupilo kvůli řešení nákladů a jejich restrukturalizaci. Avšak stále více firem začíná vnímat outsourcing nejen jako způsob snížení nákladů, ale také jako impulz pro podporu nových možností v jejich podnikání. A to je dobře, protože ten potenciál tam pro ně rozhodně je. I my jsme v loňském roce získali v této oblasti čtyři nové zákazníky a motivace byla u každého trochu jiná, určitě nešlo jen o optimalizaci nákladů.

Co zajímavého může Ness v této oblasti nabídnout? 

Jako nezávislý systémový integrátor máme tu jedinečnou pozici, že nejsme vázáni na žádnou konkrétní technologii. To znamená, že můžeme našim zákazníkům navrhnout vždy takové řešení, které maximálně reaguje na jejich požadavky a aktuální poměry jejich stávajícího IT. Ness v rámci svých outsourcingových projektů spolupracuje s různě velkými společnostmi téměř ze všech oborů podnikání,takže dokážeme reagovat velmi flexibilně.

Co je podle vás pro tento způsob dodaáky nejdůležitější? 

Určitě je to otázka dlouhodobého partnerství, vybudování důvěry na obou stranách. To je podle mě základem pro každý úspěšný outsourcingový vztah. Kvalita dodávky, flexibilita a otázka snížení nákladů s tím přicházejí ruku v ruce.

Kolik outsourcingových projektů máte za sebou? 

Věnujeme se jim už 14 let, za tu dobu máme na svém kontě desítky úspěšných projektů. V poslední době například IT outsourcing pro Ostravské vodárny a kanalizace nebo projekt pro Severní energetickou společnost, který byl v mnoha ohledech zajímavý.

Na zkušenosti s implementací modelů SaaS nám odpovídal Roman Trnka, Senior Consultant ve společnosti Ness Technologies.14661605_m

CIO Business World: Je možné vysledovat jaký typ firem/korporací je nejaktivnější v pořizování IT služeb prostřednictvím cloudu?

Roman Trnka: Obecně se dá říci, že malé a střední firmy jsou k myšlence cloudu nejvstřícnější. Logicky nejméně vstřícné jsou banky, i když i v bankovním sektoru už existují první průkopníci.

Který z distribučních modelů (SaaS, PaaS, IaaS) je aktuálně nejrozšířenější a který vykazuje největší růst?

Nabídka služeb datacenter je nebývale široká, takže nejrozšířenějším je model IaaS. Největší růst lze očekávat u modelu SaaS, což už se částečně i děje.

Je prvotním cílem firem, využívajících IT služby prostřednictvím cloudu úspora nákladů?

Ano, většinou je úspora nákladů spolu s dalším ekonomickým kritériem, kterým je eliminace investic, prvotním motivem firem.

Existují ve Vaší společnosti kvalifikované odhady, jaké finanční úspory mohou uživatelé cloudových služeb dosáhnout?

To velmi závisí na konkrétní firmě, na výchozích podmínkách a především na míře využití potenciálu cloudu, přičemž poslední parametr je zdaleka nejdůležitější. Pokud firma pouze převede služby do cloudu, uspoří ve střednědobém horizontu sotva 10%. Pokud přizpůsobí i zázemí, IT správu a využije potenciál zvýšení efektivity zaměstnanců prostřednictvím cloudových aplikací (možnost pracovat odkudkoli, spolupráce), pak klidně 50%.

Které hlavní výhody (vedle ekonomické efektivity) oceňují čeští uživatelé IT služeb přes cloud?

Především možnost přestat se o IT starat. Mají spoustu jiné, důležitější práce s vlastním businessem. Ti prozíravější pak vidí velký potenciál ve změně způsobu práce svých zaměstnanců – míra spolupráce a efektivity je obvykle u cloudových aplikací zcela na jiné úrovni.

Zaznamenáváte v posledních měsících výraznější poptávku po mobilních aplikacích pro využívání cloudových služeb?

Zcela jistě zaznamenáváme poptávku po možnosti přístupu do cloudu odkudkoli a z jakéhokoli zařízení, což je jedna z přirozených výhod cloudu. Zda to mají být specializované aplikace nebo optimalizovaný webový přístup přes prohlížeč už tak zřejmé není.

Lze tento zvýšený zájem popsat v procentech, či alespoň odhadnout jak výrazný je to trend v kontextu dalších změn ve Vašem oboru?

Mobilita je výrazným trendem v IT, o tom není diskuze.

Zaznamenali jste případ, kdy se cloudové řešení u nějaké firmy neosvědčilo a nastal návrat ke „klasickému“ řešení?

Ne, takový případ jsme nezaznamenali.

Je rozdíl ve využívání cloudových služeb mezi soukromovými firmami a státními institucemi?

Státní instituce jsou mnohem konzervativnější. Ve státní sféře koluje spousta mýtů, proč nelze cloudové řešení ve státní sféře nasadit. Nejoblíbenějším je, že data státních organizací nesmí překročit hranice ČR. Takové nařízení neexistuje.

Jaké jsou hlavní obavy zákazníků před přechodem na cloudová řešení? Jsou některé z nich oprávněné?

Největším deklarovanou obavou je bezpečnost dat. Jedním dechem však zákazníci uznávají, že tuto problematiku mají  poskytovatelé cloudu dostatečně vyřešenou. Hlavní příčinou obav tak často je nedefinovaná exit strategie, neboli vyřešení scénáře při odchodu z cloudu. Obecně řečeno, pokud je zákazník přirozeně obezřetný, není se čeho obávat. Své peníze také nesvěříte komukoli, nicméně u významnějších bank na trhu je riziko prakticky nulové. S cloudem je to obdobné.

Originál článku

Rostoucí zájem českých firem o outsourcing IT naznačuje zlepšení domácí ekonomiky

20189506_l

Manažeři českých firem a lokálních poboček nadnárodních korporací se v poslední době začínají znovu zajímat o outsourcing IT. Vyplývá to z průzkumu, který si na vzorku více než 150 společností nechala zpracovat místní pobočka společnosti Ness Technologies. „Více než 70 procent IT nákladů vydávají firmy na pouhé udržení chodu současných systémů a údržbu. Na investice do technologií, které by podpořily růst společností a pomohly generovat nový byznys, tak putuje maximálně 30 procent firemních IT rozpočtů,“ říká Martin Kult, viceprezident společnosti Ness Czech.

Podle něj to neodpovídá současné realitě v podnikání a pro spoustu společností je tento stav do budoucna neudržitelný. „Bez potřebných investic do nových služeb a technologií se firmy dostávají do takzvaného technologického dluhu, který je dříve či později nepříznivě dožene. A bez změny uvedeného poměru investičních a provozních nákladů to lze jen těžko vyřešit. Žádná firma nehodlá jen tak navyšovat IT rozpočet,“ vysvětluje Kult s tím, že jednou z možností, jak tento problém řešit, je právě převedení správy IT na odborného partnera formou outsourcingu.

ÚSPORY I RYCHLEJŠÍ BYZNYS

Externí, specializovaný dodavatel totiž dokáže tyto aktivity zajistit levněji. Jednak díky vyšším odborným znalostem, především pak kvůli synergickým efektům, kdy může profesionály na jednotlivé oblasti (například bezpečnost či specifické IT činnosti) využívat na zajištění služeb pro vícero klientů. „Z našeho průzkumu vzešla nejčastější výše úspor v rozmezí 10 až 30 procent, v průměru pak dokáže outsourcingový partner stlačit náklady o pětinu,“ popisuje Roman Trnka, manažer Nessu pro rozvoj nových projektů, a doplňuje:„Vybavuji si i projekt, kdy úspora provozních IT nákladu klesla o 48 procent. Naopak kvůli
úspoře pod deset procent se tento model spolupráce většinou moc nevyplatí. Což potvrzují i respondenti výzkumu.“

Outsourcing však není jen o nákladech, byť tlak na jejich snižování je stále enormní. Pozitivní finanční efekt většinou přinese i transformace IT oddělení, zavedení standardu a nové nastavení vnitrofiremních procesů. Přestože to zní odborně a složitě, základ těchto pozitiv je nadmíru jednoduchý – lidé zvenku nezatížení interními vztahy většinou vidí fungování IT jinak než zaměstnanci firmy. Díky tomu mohou uskutečnit kroky, na které by si zaměstnanec kvůli všemožným vazbám netroušfl. To vše má pozitivní dopad ve snížených nákladech či vyšší vnitřní efektivitě podniku a růstu byznysu.

UVOLNIT MANAŽERŮM RUCE

Ekonomický aspekt outsourcingu IT činností (ať už všech, nebo například jen podpůrných) je v českých firmách klíčovým argumentem, na který manažeři slyší, není ale zdaleka jediný. Výhodou je šflexibilita v oblasti lidských zdrojů, společnost může pružněji reagovat na potřebu dalších zaměstnanců, ale i jejich nadbytek v případě úbytku zakázek. Často to například využívají firmy provozující call-centra. „Jako zaměstnavatel musíte řešit sociální vazby k lidem, když je na delší dobu nepotřebujete, u outsourcingu má tento problém váš dodavatel služeb,“ argumentuje Trnka.

Dalším pragmatickým argumentem pro vyčlenění IT k partnerovi je nedostatek kvalitních
technologických profesionálů. Na trhu se nedostává lidí především v oblasti bezpečnosti a specialistů na složité informační systémy. A když je HR oddělení najde, jsou drazí a firma je často nedokáže využít naplno v průběhu celého roku. To je další neefektivita. „To v případě outsourcingu odpadá, dodavatel může profesionály využívat pro více klientů. Synergie pak tyto náklady zlevňuje všem stranám,“ popisuje Kult výhody.

Především vrcholné manažery firem pak zajímá ještě jeden aspekt outsourcingu – možnost soustředit se výhradně na byznys. Zatímco pro vyčleňující organizaci je IT jen podpůrnou činností, pro případného dodavatele se naopak jedná o obor, na který se
specializuje. Ředitelům společností se outsourcingem uvolňují kapacity jen pro řízení podnikatelských aktivit, nemusejí se dohadovat s IT oddělením, co a proč nejde. Dodavatel služeb nikdy neodporuje tolik jako vlastní zaměstnanci. „Ve vyspělém světě je to nejdůležitější aspekt outsourcingu, u nás je tento důvod na rozhodovacím žebříčku na šestém místě,“ vypočítává Trnka výsledky průzkumu.

DULEŽITÁ CHEMIE

Všeobecně se odhaduje, že v Česku využívá outsourcing IT přibližně čtvrtina firem (nemusí
vždy nutně jít o vyčlenění kompletního IT – pozn. red.), manažer Nessu to považuje
za vcelku reálný údaj. „To se týká převedení části IT pod externího dodavatele na pravidelné bázi. Nárazově využívá cizích zdrojů naprostá většina českých firem – na konzultace, studie a analýzy či implementace systému,“ říká Trnka. Z průzkumu Nessu zároveň vyplynulo, že nejčastěji využívají outsourcing společnosti z výrobního sektoru a telekomunikací. Naopak nejméně ve státní správě a ve finanční sféře – kde se to však v posledních letech obrací.

Nejčastěji využívanou službou je IT helpdesk a podpora uživatelů (71 procent společností, které vyčlenily správu IT externím partnerům), následuje správa aplikací a infrastruktury. Průměrnou délku outsourcingového kontraktu odhaduje Trnka na tři až pět let: „Kratší smlouvy se většinou týkají pronájmu lidí na konkrétní projekty, dlouhodobější
kontrakty jsou zase často svázány s investicemi do hardwaru, infrastruktury či
specifickým softwarovým řešením.“ Trnka zároveň upozorňuje na důležitost
oboustranné tolerance před zahájením domluvené spolupráce. „Než se vše podaří vyladit
na sto procent, vždy se objeví nějaký problematický moment. Proto je zapotřebí, aby
si managementy na obou stranách sedly, aby fungovala jakási chemie,“ říká manažer a volně přirovnává outsourcing k manželství.

Podle něj je také nutné důsledně a detailně připravit smlouvy, aby nedocházelo k negativním situacím a konfliktům. Dohoda o úrovni poskytovaných služeb, jak se z angličtiny překládá pojem service level agreement (SLA), dopodrobna definuje rozsah, úroveň a intenzitu služeb i vzájemných povinností. „Je to taková detailní předmanželská smlouva,“ odhaduje Trnka.

NADĚJE PRO EKONOMIKU

Vyčlenění podpůrných činností ze společnosti a jejich převedení na specializovaného
dodavatele – nejen v informačních technologiích, ale i v oblasti účetnictví, personalistiky,
zpracování mezd či zajištění dopravy – je ve vyspělém světě považováno za projev
růstu firmy. A potažmo i celé ekonomiky. „Je trochu paradoxní, že o outsourcing je nejmenší zájem během ekonomické recese, a naopak o něm firmy uvažují v době konjunktury národního hospodářství,“ říká Trnka a připouští, že dokud se v branži nezorientoval, sám očekával opak.

Důvody tohoto paradoxu vysvětluje následovné: „V recesi mají společnosti čas se více zabývat chodem firmy. Často tak přebírají správu IT od partnerů a převádějí ji zpět dovnitř v domnění, že to zvládnou provozovat ještě levněji.“ Dle Trnky to tak i krátkodobě funguje, neboť mají nastavené procesy od outsourcera, dostatek kapacit se na činnosti soustředit, ale postupem času – jak průběžně bobtnají IT oddělení lidsky a procesně – se firmy k outsourcingu vracejí. Kvůli úspoře nákladů i kvůli uvolnění myšlenkových  kapacit manažerů. Vlny zájmu se prý pohybují po pomyslné amplitudě, která stoupá v době hospodářského růstu a střídá se v pěti až sedmiletých cyklech. „Zvýšené množství outsourcingových poptávek v posledních měsících mne naplňuje mírným optimismem, že se ekonomika Česka začíná vracet k růstu,“ uzavírá Trnka s optimismem.

Ondřej Hergesell • CIO Business World • EURO

České firmy začínají znovu objevovat kouzlo outsourcingu IT činností, který snižuje provozní náklady a manažerům uvolňuje ruce pro byznys.

23949630_xl

Outsourcing firemních IT činností je tématem, které se technologickou branží vine jak pomyslná červená nit již čtvrt století. Za zlom v rozšíření outsourcingu a začátek masového užívání tohoto konceptu je považován rok 1989, kdy se korporace Kodak rozhodla vyčlenit informační systém z firemního prostředí ven a svěřila jej do péče externí specializované společnosti.
Od té doby se obdobný model fungování IT ve firmách výrazně rozšířil, například v USA má IT (bez uvedení rozsahu) outsourcováno 80 procent firem z žebříčku Fortune 500. Podíl tohoto modelu v Evropě je výrazně nižší a například odhady pro Českou republiku zmiňují, že s outsourcingem IT (ne nutně v plné šíři IT agendy) má zkušenost čtvrtina českých společností a lokálních poboček zahraničních korporací. Faktem je, že vedle outsourcingu zpracování mezd, účetnictví, personalistiky či dopravy jsou informační technologie nejrozšířenější agendou, kterou české firmy nechávají spravovat svými externími partnery.
Během posledních let bylo toto téma poněkud upozaděno, nicméně podle signálu z IT trhu se situace začíná měnit: české společnosti se o outsourcing IT začínají znovu zajímat.
„Většina firem dnes hledá nový zdroj příjmu, nebo se snaží o větší vnitřní efektivitu v podobě snížených nákladů. Anebo o oboje. Když k tomu přidáte možnost koncentrace na samotný byznys v případe vyčlenění IT partnerovi, máte tři pádné důvody, kvůli kterým manažeři začali o outsourcingu znovu vážně uvažovat,“ vysvětluje Martin Kult, viceprezident společnosti Ness Czech. Podle něj se firmy poučily z první vlny českého IT outsourcingu, a i když je primárním motivem snaha ušetřit, uvědomují si manažeři i další benefity – úsporu svého času a zjednodušení procesu ve firmách.

JAK SPLATIT IT DLUH

Faktem nicméně je, že ekonomická recese naučila společnosti, včetně těch českých, opatrnosti v investicích jakéhokoli rázu. V době, kdy je jednodušší korunu ušetřit než vydělat, se investiční škrty dotkly všech firemních oddělení. Nicméně v segmentu neustále se vyvíjejících informačních technologií – které navíc ve firmách vetšinou hrají jen
podpůrnou roli pro obchod a byznys – se odložené investice dříve či později začnou projevovat.

Pro tento deficitní stav se v branži vžil obrat IT dluh či technologický dluh. V podstatě vzniká stejně jako jakýkoli jiný druh dluhu: když si žijete nad poměry a delší dobu využíváte něčeho víc, než máte k dispozici. V případě IT dluhu firmy zanedbávají investice do technologického zázemí, především pak do infrastruktury, a soustředí se jen na ad hoc řešení požadavku zevnitř firmy, například přípravu webu na novou reklamní kampaň, inovovaný e-shop či doplnění potřebné funkcionality do informačního systému.„Problém je jak v zadržovaných investicích, tak v chybějící standardizaci fungování IT. Samotný technologický dluh a podinvestovanost je možné docela přesně vypočítat,“ říká Kult.

Dluhy se přirozeně musejí platit a ani firemní IT nemůže dlouhodobě existovat bez
investic do důležitých částí. Navíc čím déle firma pomyslné splacení technologického
dluhu odkládá, tím vetší budou s tím spojené náklady. A způsob, jak se placení vyhnout,
neexistuje. „Stávající systémy a IT zařízení u spousty větších společností zastaraly a dorostly do kritické velikosti. Jejich další rozvoj či obnova znamenají obří investice
a na to firmy nemají v době napnutých rozpočtů prostor. Proto je pro ně cesta outsourcingu – ať už dílcích činností či komplexního IT – odlehčením,“ vysvětluje viceprezident firmy Ness.

NAPROJEKTOVANÉ NÁKLADY

Překlopení investičních nákladů do provozních je charakteristickým rysem outsourcingu.
V případě ekonomicky náročnějších informačních technologií je to dvojnásob důležitý argument pro rozhodnutí vyčlenit péči o IT do rukou specializovaného dodavatele. „Tlak na náklady ve firmách je enormní, ale nemyslím si, že by manažeři od outsourcingu očekávali dramatické snížení investic. Pro ně je největší úsporou to, že si mohou náklady poměrně přesně naprojektovat na delší dobu a že ušetří spoustu času,“ konstatuje Kult.

Jako příklad uvádí outsourcingový projekt v české pobočce banky Waldviertler Sparkasse (WSPK), kde společnost Ness převzala celý IT tým banky, dvě datová centra s desítkami serverů, IT podporu včetně síťové infrastruktury, bezpečnosti a především komplexního informačního systému. „V průběhu spolupráce jsme implementovali nový bankovní systém včetně všech funkcionalit pro bankovní účetnictví, depozita, úvěry, domácí i zahraniční platební styk, reporting ČNB i mateřské centrále a internetového bankovnictví,“ popisuje.

Dosavadní desetiletý kontrakt přišel WSPK na několik stovek milionů korun, nicméně šéf informatiky Roman Šimku si pochvaluje jak vyšší efektivitu IT, tak možnost manažerů banky věnovat se jiným aktivitám. „Na základě outsourcingového kontraktu máme také srozumitelné podklady o aktuálním stavu IT včetně vyhodnocení stavu možných rizik a úkolů na následující období,“ vypočítává Šimku výhody spolupráce.

PORADÍ, JAK NA NOVÉ TECHNOLOGIE

Vedle finanční úspory (v českých podmínkách mohou firmy ušetřit od deseti do 30 procent z celkových provozních nákladů), přesnějšího projektování výloh na IT a uvolnění kapacit manažerů pro klíčový byznys se na renesanci outsourcingu projevuje i nástup nových technologií. Firmy generují obrovské množství technických a ekonomických dat, které často nedokážou smysluplně využít ve svém podnikání, a tak si najímají profesionály pro jejich roztřídění a analýzu. „Když už dokážeme zadavateli s datovými informacemi poradit a vytvořit predikci chování jejich klientů v budoucnu, často se spolupráce rozvíjí dál. Ať už do oblasti poradenství, například jak připravit IT technologie nebo nastavit vnitřní procesy na předpokládaný vývoj byznysu,“ říká Kult. V poslední době pak sílí ještě jeden důvod pro outsourcing IT – pomoc v adaptaci technologických novinek. S nástupem cloud computingu totiž vznikly zcela nové služby typu software jako služba (SaaS), infrastruktura jako služba (IaaS) či hardware jako služba (HaaS). Ty jsou pro poskytovatele outsourcingových služeb jednak konkurencí, ale zároveň i doplňkem
jejich nabídky. Vedle toho pak dokáže outsourcingový partner svému klientovi zajistit
znalosti v oblasti bezpečnosti a mobility či klíčových IT trendů poslední doby a dozajista i blízké budoucnosti. „Zhruba polovina českých firem dnes nemá lidi na tyto oblasti, a i kdyby se tomu chtěly dopodrobna věnovat, nedokáže je většina z nich přivést. IT branže se potýká s jejich globálním i lokálním nedostatkem, a když už někdo technologickou a legislativní zkušenost má, nechá si to zaplatit. Dodavatel outsourcingu může schopnosti takových profesionálů využít pro více klientů,“ dodává Kult.

Ondřej Hergesell • CIO Business World • EURO