Archiv pro měsíc: Srpen 2014

Zavedení Internetu a jeho masové využívání bylo bezesporu revoluční změnou v životech lidí. Byla to podobná událost, jako když kdysi přišel „ten slavný den, kdy k nám byl zaveden, elektrický proud“.Zkusme se v následujících řádcích krátce zamyslet nad dalším vývojem internetové komunikace a zejména zajištěním její kybernetické bezpečnosti. 86526746

Kyberbezpečnost se totiž začne dotýkat i oborů, které to dnes nijak nevnímají. To vše především díky rozvoji Internetu věcí (Internet of Things/IoT). Tento fenomén bude totiž stále více ovlivňovat každou naši činnost. Nejen lidé vybaveni komunikační technikou, ale i „věci“, jako jsou vozidla, spotřební i průmyslová elektronika, lékařské přístroje, vzdálené senzory monitorující parametry životního prostředí a další a další zařízení, budou připojeny do sítí a jejich prostřednictvím k Internetu. Každým dnem počet takových zařízení stoupá.

Tento vývoj dalekosáhle ovlivní ekonomiku a stane se výzvou pro budoucí koncepci kybernetické bezpečnosti a její implementaci do sítí IoT, výzvou pro obchodní operace i partnerské ekosystémy. Internet věcí se tak stává stimulem obrovské „demokratizace“, kdy data jsou v reálném čase sdílena v takovém rozsahu, jako dosud nikdy. Paradoxně tato zásadní přednost, tj. potenciál okamžitě sdílet data s kýmkoli a s čímkoli, vytváří obrovskou bezpečností hrozbu. IoT tak bude vyžadovat revizi strategií rizikového managementu, nové nástroje pro vyhodnocení bezpečnosti sítí i revizi obchodních modelů.IoT vyžaduje nový přístup ke kybernetické bezpečnosti především z důvodu obrovského množství sdílených dat. To je rychle se vyvíjející trend, s nímž se trhy průmyslových zařízení dosud nevyrovnaly. 

Sdílená data Internetu věcí a jejich další používání v mnoha aplikacích tak generují stále nové a naléhavější otázky a problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Týká se to zejména kritické infrastruktury – elektrorozvodné sítě, plynovodů a ropovodů, mostů, tunelů atd. Tyto trhy se dynamicky zajímají o potenciál úspory nákladů a zvýšení výkonu. Tyto snahy přitom většinou počítají právě s účastí technologií Internetu věcí. Bez přehánění tak můžeme říci, že funkční infrastruktura naší společnosti a bezpečný přístup k dostatečným energetickým zdrojům závisí na ustavení nových systémů kybernetické bezpečnosti, orientovaných na Internet věcí.

Jistě není náhodou, že se v uplynulém měsíci odehrálo hned několik konferencí, zaměřených na kybernetickou bezpečnost. V rámci jedné z nich bylo v Brně za účasti zahraničních hostů slavnostně otevřeno Národní centrum kybernetické bezpečnosti. IT bezpečnost se tak stává součástí národní bezpečnosti, a tedy věcí také politickou.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že potenciál IoT přinášet významnou přidanou hodnotu uživatelům i celé společnosti je ohromný. A režim kybernetické bezpečnosti by rozhodně neměl hrozit jeho omezováním.

FacebookTwitterGoogle+Sdílet

Za největší slabiny svých firem považují zaměstnanci nedostatečné využívání mobilních zařízení, hlavně chytrých telefonů, zastaralý software a nemožnost přístupu k dokumentům mimo kancelář.

Více než třetina zaměstnanců českých malých a středních firem si myslí, že doma mají lepší technologie než v práci. Jen čtvrtina soudí, že jejich firma používá nejmodernější technologie. To jsou závěry průzkumu Mobilita ve světě malých a středních firem, který si nechal zpracovat Microsoft. Nejvíc si zaměstnanci stěžují, že firma neposkytuje chytré telefony pro pracovní účely (70 % respondentů, kteří uvedli, že jejich firma má zastaralé technologie), dvě třetiny uvedly zastaralý software a dvěma pětinám chybí možnost přistupovat k dokumentům i mimo kancelář.

„Tržby malých a středních firem, které umí používat nové technologie, rostly v posledních třech letech o 15 % rychleji než ostatní. To je obrovský rozdíl. Na pomalých, starých zařízeních, která neumožňují moderní formy spolupráce, lze jen těžko udělat díru do světa,“ uvedl k výsledkům Martin Tolar, ředitel pro malé a střední podniky, Microsoft. „Je alarmující, když mají zaměstnanci doma lepší zařízení než v práci – jak pak mohou být opravdu efektivní?“

Ze srovnání s Evropou také vyplývá rozdíl v tom, jak čeští zaměstnanci moderní technologie používají. V ČR stále převládá používání chytrých telefonů na psaní e-mailů, v Evropě se častěji využívají k produktivním činnostem jako editování a tvoření dokumentů ve Wordu, Excelu či PowerPointu či k práci s důležitými podnikovými aplikacemi (například CRM) přes jejich cloudové (on-line) verze.

Vlastní zařízení v práci aneb časovaná bomba

Studie zároveň zjistila, že jen necelá pětina českých malých a středních firem má nastavená pravidla pro tzv. Bring Your Own Device (BYOD), tedy pro možnost, aby zaměstnanci používali pro práci svá vlastní zařízení. V Evropě tuto možnost nabízí a aktivně řídí již přes 40 % podniků, v zemích střední a východní Evropy je to dokonce více než polovina firem.

Využívání soukromých zařízení zaměstnanců pro pracovní účely má řadu výhod a může urychlit modernizaci vybavení podniků. Zároveň je zde řada rizik, které je v této souvislosti třeba vzít v úvahu, zejména zajištění infrastruktury na správu a technickou podporu různorodých zařízení, řízení přístupů a opatření pro případ ztráty či odchodu zaměstnance.

„České podniky BYOD buď neumožňují, nebo umožňují, ale bez jasných pravidel. To je z hlediska bezpečnosti časovaná bomba,“ upozornil Lukáš Křovák, manažer divize Windows, Microsoft. „Když pracovník odejde nebo zařízení ztratí, co se stane s důvěrnými informacemi o firmě, zákaznících, nových produktech?“ Dnes přitom existují nástroje, které i malým firmám umožní snadno a jednotně spravovat zařízení na různých platformách a řídit bezpečnostní rizika s rozumnými náklady a na úrovni řešení pro velké firmy.

Čeští zaměstnanci zatím vnímají hlavně interní přínosy technologií

Na dotaz, jaké přínosy by mělo větší využívání nových technologií, uvádějí čeští zaměstnanci dopady jako zvýšení spokojenosti, zlepšení interní komunikace či možnost pracovat odkudkoli. Zaměstnanci jiných evropských zemí více vnímají obchodní dopady zejména zlepšení služeb zákazníkům a jejich spokojenosti, zvýšení produktivity nebo zajištění rychlého přístupu ke kritickým obchodním informacím.

„Může to souviset s tím, že čeští zaměstnanci stále ještě řeší základy využívání technologií pro lepší mobilitu, produktivitu a spolupráci,“ doplnil Martin Tolar. „Věřím, že jakmile se moderní technologie stanou normou, budou se i čeští pracovníci více soustředit na jejich přínos pro úspěch firmy na trhu a spokojenost zákazníků.“

Pět tipů jak chytře využívat chytrý telefon pro práci

1. Práce s dokumenty a dalšími soubory odkudkoliv – S kontrolou a úpravami důležitých dokumentů nemusíte čekat na to, až budete u svého počítače. Díky systému Office Mobile můžete dokument jednoduše otevřít, upravit a sdílet přímo v telefonu.

2. Na schůzce a přitom stále v terénu – Fyzickou nepřítomnost na důležité schůzce vyřešíte s chytrým telefonem jednoduše prostřednictvím audio či videokonferenčního hovoru, třeba pomocí nástroje Microsoft Lync. Pokud jste na wi-fi, nepotřebujete ani datový tarif a můžete se připojit i v zahraničí.

3. Sdílejte dokumenty s kolegy na dálku – Potřebujete sdílet důležitý dokument se svými kolegy a máte u sebe jen chytrý telefon? Stačí jej přímo z telefonu uložit do online úložiště (například OneDrive), a kolegové jej mohou kdykoliv upravovat a společně na něm pracovat.

4. Elektronický poznámkový blok – Veškeré poznámky ze schůzek, zápisy i nápady máte kdykoliv u sebe ve OneNote – v počítači, tabletu či telefonu (na všech platformách). Pokud vybraný sešit sdílíte se svými kolegy či obchodními partnery, máte okamžitě k dispozici i veškeré jejich změny a nápady.

5. Neustálý přístup k podnikovým aplikacím odkudkoli – S mobilním telefonem máte nyní přístup i k různým podnikovým aplikacím, jako je například CRM online. Ať jste kdekoliv, budete mít vždy přístup k aktuálním informacím o zákaznících, fakturách, projektech, výrobě apod.

V příloze k této zprávě najdete infografiku pro hlavní zjištění. Příklady technologií, které umožňují spolupráci a sdílení na dálku, najdete na www.microsoft.cz/odkudkoli, sekce Technologie a nástroje.

O studii Mobilita ve světě malých a středních podniků

Studii provedla Agentura Ipsos MORI pro společnost Microsoft. Průzkumu se zúčastnilo 501 pracovníků českých malých a středních podniků, které zaměstnávají maximálně 250 osob. Průzkum byl proveden ve 13 evropských zemích: Česko, Finsko, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko Rumunsko, Řecko, Španělsko a Ukrajina. Proběhl formou interaktivního panelu v březnu 2014.