Archiv pro měsíc: Duben 2014

V úterý jsme společně s naším partnerem SAP uspořádali workshop na téma „Jak na firemní mobilitu“.

Hanka Součková ze společnosti Ness Technologies představila výsledky studie InFact zaměřené na mobilizaci firem společně s aktuálními trendy v oblasti mobility. Jan Čaboun zaujal prezentací k mobilní strategii – jak začít s mobilizací společnosti, čeho se vyvarovat… Kolegové ze SAPu pak představili některá předpřipravená řešení ze sady SAP Fiori a společnost Ness zakončila tím, jak mobilizaci SAPu zvládnout projektově, jak na infrastrukturu a identifikaci jednotlivých zařízení v síti.

Všichni účastníci dostali unikátní rozfázovanou „kuchařku“ s harmonogramem základních kroků, které doporučujeme provést, pokud to myslí s mobilizací vážně. Všechny prezentace si můžete stáhnout zde.

FacebookTwitterGoogle+Sdílet

Ať už pracujete s velkým množstvím dat nebo máte na starost váš rodinný rozpočet, určitě nechcete ztrácet čas čekáním při nahrávání souborů nebo opakovanými úpravami, které se vám v dokumentu neuložily kvůli výpadku internetového připojení. S novou verzí Google Tabulek se nejen vyhnete uvedeným problémům, ale můžete získat mnohem více. Tabulky jsou rychlejší, podporují větší velikosti, mají mnoho nových funkcí a fungují i offline.

Větší a rychlejší tabulky
Nové Google Tabulky podporují miliony buněk a odstraňují zastaralé a složité limitace. Rolování, nahrávání a výpočty jsou nyní pohotovější a to i ve složitějších tabulkách a funkcích.

Nové funkce
Novou jedinečnou funkcí Tabulek Google jsou nové filtry, které vám umožní pojmenovávat, ukládat a sdílet různé náhledy na vaše data. To se hodí třeba při spolupráci na dokumentu, protože práce v tabulkách může být rozdělena a probíhat bez vlivu na to, jak tabulku uvidí ostatní uživatelé.

1

Ať už jste začátečník či profík na vzorce a funkce tabulek, provádění a nastavení výpočtů je nyní jednodušší. Nová nápověda a příklady vás provázejí při práci a chyby jsou barevně vyznačeny, takže se dají lehce najít a opravit.

2

Další novinkou, která šetří váš čas, je automatické převádění textu do prázdných sousedních buněk – není tedy potřeba je manuálně slučovat.

3
Ve vylepšeném podmíněném formátování můžete přidávat nová pravidla pro změny barev a stylů buněk na základě vlastních vzorců.

Nemáte připojení k internetu? Pracujte offline s prohlížečem Chrome.
Když chcete pracovat, neměli byste se zatěžovat otázkou, zda máte Wi-Fi připojení. Proto nyní můžete, stejně jako v Google Dokumentech a Prezentacích, upravovat i Tabulky offline. Když se pak připojíte k internetu, vaše úpravy se automaticky synchronizují. Pokud už máte zkušenosti s editací Dokumentů či Prezentací offline, jste připraveni pracovat offline i s Tabulkami. Je to stejně jednoduché. Pokud ne, můžete se řídit návodem pro nastavení offline režimu v prohlížeči Chrome…

Připraveni vyzkoušet?
Zapněte si nové Tabulky zaškrtnutím políčka „Vyzkoušejte nové Tabulky Google“ v Nastavení Google Disku. Od té doby budou všechny vytvořené tabulky fungovat i offline a zahrnovat šikovné nové funkce.

Rozhovor s Ing. Lubošem Pavlasem, generálním ředitelem elektrárny Chvaletice.

20708181_l

Proč jste v elektrárně Chvaletice vůbec začali uvažovat o outsourcingu IT služeb?

Hlavní důvod byl ryze praktický. Po rozdělení skupiny Czech Coal, kdy nově vzniklá společnost Severní energetická, a. s., získala elektrárnu Chvaletice z dřívější skupiny ČEZ, před námi stála jedna z podmínek celé transakce: oddělení IT a infrastruktury. Tak jsme začali uvažovat o tom, jak v celém rozsahu zajistit garantované služby podpory IT a ICT.
Pak samozřejmě následovala diskuse, jestli si pořídit vlastní IT, což by znamenalo zaměstnance, techniku, licence plus řešení pro SevEn a elektrárnu Chvaletice, která dříve
využívala služeb ČEZ ICT. Rozhodnutí nebylo až tak složité. Pokud jsme chtěli stihnout
v potřebném čase podpořit hlavní byznys obou společností, museli jsme volit outsourcing.
A protože se nám tento model osvědčil, nebyl důvod uvažovat o změně.

Jak probíhal výběr systému a partnera?

Potřebovali jsme v co nejkratším čase, řádově týdnů, zajistit chod a podporu firemních
procesů, především finančních, a napojení na aplikace v obou společnostech. Vyzvali jsme
k předložení nabídky několik společností, které jsme znali a jež měly nějaké renomé.
Proběhlo první kolo nabídek na implementaci ERP, některých dalších návazných modelů
a hledali jsme současně i poskytovatele služeb údržby a upgradu do budoucna. Součástí
samozřejmě byla i nabídka řešení licenčních podmínek. Vše se odehrávalo v nestandardně
rychlých termínech. I díky tomu z toho celkem jednoznačně pro podporu finančního řízení vzešlo řešení SAP, se kterým měli zkušenost jak v dřívější skupině Czech Coal, tak v ČEZ. Pak už jsme jen zvažovali, který z outsourcingových partnerů je pro nás větší zárukou a nabízí i dlouhodobější vztah.

Kterou z těch fází považujete za klíčovou?

Hlavní bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že SevEn může koupit elektrárnu Chvaletice. Pak už jsme se soustředili na to, jak firmu úspěšně převzít a nahradit ty činnosti, které jí dříve poskytoval ČEZ. V procesu bych vypíchl asi okamžik, kdy se vysvětluje zadání, je potřeba sladit dodavatele se zadavatelem… Pak je samozřejmě možné implementaci řídit jednodušeji.

Co užitečného přinesl outsourcingový model vašemu byznysu?

Nesporně to, že jsme se mohli věnovat tomu, co nás opravdu živí. Protože celý proces oddělení dřívější Litvínovské uhelné, dnešního SevEnu, a převzetí Chvaletic, které byly součástí skupiny ČEZ, a následné vybudování jedné skupiny… To je unikátní projekt. A také
jedinečný – spousta věcí se dala jenom vytušit a rozhodnout až v okamžiku, kdy situace
nastala. A my jsme v lepším případě měli připravenou variantu řešení, v tom horším jsme
věci řešili „live“, v přímém přenosu. Ale díky zvolenému outsourcingovému modelu jsme se mohli věnovat zajištění chodu elektrárny, získání nových obchodních dovedností a schopnosti co nejlépe vyrobenou elektřinu uplatnit na trhu. Mohli jsme se věnovat poznání procesů v elektrárně a začít se bavit i o nějakých společných synergických
efektech v nově vzniklé skupině SevEn.

Jak by dopadl z vašeho pohledu souboj výhod a nevýhod outsourcingu?

Já tomu neumím dát skóre. Protože může být dobře aplikovaný outsourcing a špatně aplikovaný outsourcing. Záleží na lidech…, jako koneckonců ve všem. V minulosti oblíbeným hlavním argumentem „proti“ byla obava o vlastnictví, přístup k informacím a nakládání s nimi. Dnes už jsme dál, myslím, že tento argument víceméně padá… a spíš se rozhodování soustřeďuje kolem výhod nového typu, kdy outsourcující společnosti pracují pro více zákazníků a nabízejí zajímavé rozmělnění nákladů v oblasti serverů, ukládání dat, síťových služeb a podobně. Ale každý případ musí porovnat všechny parametry a pak rozhodnout, jestli outsourcování je výhodnější, nebo není.

Jaké máte v oblasti IT plány do budoucna?

Žádné. Chceme vydělávat na prodeji elektřiny a možná trochu tepla a vedlejších energetických produktů. Takže IT je pro nás důležitým nástrojem a podporou, ale není to náš byznys. A každá koruna vynaložená na IT je náklad. Na můj vkus máme příliš rozdrobených aplikací a kolegové stále ještě hodně věcí počítají nebo sledují prostřednictvím různých excelovských tabulek… Rád bych zjednodušil a zpřehlednil plánování a výkon údržby. Potřebujeme prodloužit životnost elektrárny a plnit ekologické parametry.

Jak velkou část interního ICT jste předali?

Skoro všechno.

Pomáhá vám outsourcing v zavádění nových IT trendů, tabletů, mobility atd.?

Ano, víc nás to nutí.

Máte nějakou negativní zkušenost s provozem a rozvojem IT ve vaší firmě?

Nemám nic zásadního.

Rozhodli byste se dnes pro outsourcing znovu?

Já jsem si jist, že pokud by došlo ke stejné situaci, tak ano.

A vybrali byste si Ness Technologies?

Určitě bychom firmu znovu vyzvali k podání nabídky… (smích)

InFact průzkum společnosti Ness potvrdil renesanci tohoto modelu služeb. Ness Technologies, globální poskytovatel komplexních řešení a business služeb v oblasti informačních technologií, zveřejnil už druhou ze série studií v rámci projektu InFact, tentokrát průzkum na téma outsourcing & cloud v českých společnostech. Ten ukázal, že téměř 25 % z nich zvažuje přechod na IT outsourcing s cílem snížit náklady a změnit jejich strukturu. Firmám to umožní věnovat více sil i financí na inovace, rozvoj nových produktů a služeb a tím zvyšovat svou konkurenceschopnost.

Sekundárně se výzkum zaměřil na cloud computing, využití e-mailových platforem v českých společnostech a vývoj v této oblasti. Z výsledků vyplývá, že přes 35 % společností zvažuje do dvou let přechod na cloudovou platformu, přičemž nejmenší zájem je v sektoru veřejné správy a financí. Ve zvažovaných platformách vede Google Apps (přes 47 %), na druhém místě je Office 365 (více než 30 %).

 

Infografika

Rozhovor s Hanou Součkovou, ředitelkou marketingu Ness Technologies Europe, o zajímavém projektu InFact.22821352_l

Koncem loňského roku jste spustili nový projekt InFact. Co vás k tomu vedlo? 

Cílem výzkumů a studií InFact není jen ukázat aktuální situaci na trhu, ale zároveň nabídnout  stručný přehled aktivit a postupů, jak ve firmách úspěšně využívat nové IT trendy. Naše společnost má stovky zákazníků a my víme, co je trápí, jaká témata a reálné zkušenosti je zajímají. A na to se zaměřujeme.

Proto také nejdeme cestou jednorázové analýzy, ale výzkumy budeme každoročně opakovat, doplňovat o nové informace a porovnávat výsledky. A samozřejmě přidávat aktuální témata a související oblasti.

Nyní jste představili studii zaměřenou na outsourcing. To ale není nové téma… 

Nové ne, ale aktuální a zajímavé rozhodně! Zažíváme určitou renesanci tohoto modelu dodávky IT řešení a služeb. Firmy dnes bojují s nutností snižovat náklady na provoz IT, zároveň ale potřebují inovovat a přinášet nové služby, aby obstály v konkurenci. Víme však, že něco přes 70 procent nákladů firmy musejí vynakládat jen na provoz a údržbu svého IT. Tak je jasné, že prostor pro úspory se tu hledá jen velmi těžko. Proto přichází ke slovu outsourcing. A myslím, že i do budoucna to bude velké téma…

Takže vidíte rostoucí poptávku? 

Z našeho výzkumu vyplynulo, že skoro čtvrtina dotazovaných společností už nějakou formu outsourcingu pro své IT využívá a přes 80 procent z nich k tomu přistoupilo kvůli řešení nákladů a jejich restrukturalizaci. Avšak stále více firem začíná vnímat outsourcing nejen jako způsob snížení nákladů, ale také jako impulz pro podporu nových možností v jejich podnikání. A to je dobře, protože ten potenciál tam pro ně rozhodně je. I my jsme v loňském roce získali v této oblasti čtyři nové zákazníky a motivace byla u každého trochu jiná, určitě nešlo jen o optimalizaci nákladů.

Co zajímavého může Ness v této oblasti nabídnout? 

Jako nezávislý systémový integrátor máme tu jedinečnou pozici, že nejsme vázáni na žádnou konkrétní technologii. To znamená, že můžeme našim zákazníkům navrhnout vždy takové řešení, které maximálně reaguje na jejich požadavky a aktuální poměry jejich stávajícího IT. Ness v rámci svých outsourcingových projektů spolupracuje s různě velkými společnostmi téměř ze všech oborů podnikání,takže dokážeme reagovat velmi flexibilně.

Co je podle vás pro tento způsob dodaáky nejdůležitější? 

Určitě je to otázka dlouhodobého partnerství, vybudování důvěry na obou stranách. To je podle mě základem pro každý úspěšný outsourcingový vztah. Kvalita dodávky, flexibilita a otázka snížení nákladů s tím přicházejí ruku v ruce.

Kolik outsourcingových projektů máte za sebou? 

Věnujeme se jim už 14 let, za tu dobu máme na svém kontě desítky úspěšných projektů. V poslední době například IT outsourcing pro Ostravské vodárny a kanalizace nebo projekt pro Severní energetickou společnost, který byl v mnoha ohledech zajímavý.

Na zkušenosti s implementací modelů SaaS nám odpovídal Roman Trnka, Senior Consultant ve společnosti Ness Technologies.14661605_m

CIO Business World: Je možné vysledovat jaký typ firem/korporací je nejaktivnější v pořizování IT služeb prostřednictvím cloudu?

Roman Trnka: Obecně se dá říci, že malé a střední firmy jsou k myšlence cloudu nejvstřícnější. Logicky nejméně vstřícné jsou banky, i když i v bankovním sektoru už existují první průkopníci.

Který z distribučních modelů (SaaS, PaaS, IaaS) je aktuálně nejrozšířenější a který vykazuje největší růst?

Nabídka služeb datacenter je nebývale široká, takže nejrozšířenějším je model IaaS. Největší růst lze očekávat u modelu SaaS, což už se částečně i děje.

Je prvotním cílem firem, využívajících IT služby prostřednictvím cloudu úspora nákladů?

Ano, většinou je úspora nákladů spolu s dalším ekonomickým kritériem, kterým je eliminace investic, prvotním motivem firem.

Existují ve Vaší společnosti kvalifikované odhady, jaké finanční úspory mohou uživatelé cloudových služeb dosáhnout?

To velmi závisí na konkrétní firmě, na výchozích podmínkách a především na míře využití potenciálu cloudu, přičemž poslední parametr je zdaleka nejdůležitější. Pokud firma pouze převede služby do cloudu, uspoří ve střednědobém horizontu sotva 10%. Pokud přizpůsobí i zázemí, IT správu a využije potenciál zvýšení efektivity zaměstnanců prostřednictvím cloudových aplikací (možnost pracovat odkudkoli, spolupráce), pak klidně 50%.

Které hlavní výhody (vedle ekonomické efektivity) oceňují čeští uživatelé IT služeb přes cloud?

Především možnost přestat se o IT starat. Mají spoustu jiné, důležitější práce s vlastním businessem. Ti prozíravější pak vidí velký potenciál ve změně způsobu práce svých zaměstnanců – míra spolupráce a efektivity je obvykle u cloudových aplikací zcela na jiné úrovni.

Zaznamenáváte v posledních měsících výraznější poptávku po mobilních aplikacích pro využívání cloudových služeb?

Zcela jistě zaznamenáváme poptávku po možnosti přístupu do cloudu odkudkoli a z jakéhokoli zařízení, což je jedna z přirozených výhod cloudu. Zda to mají být specializované aplikace nebo optimalizovaný webový přístup přes prohlížeč už tak zřejmé není.

Lze tento zvýšený zájem popsat v procentech, či alespoň odhadnout jak výrazný je to trend v kontextu dalších změn ve Vašem oboru?

Mobilita je výrazným trendem v IT, o tom není diskuze.

Zaznamenali jste případ, kdy se cloudové řešení u nějaké firmy neosvědčilo a nastal návrat ke „klasickému“ řešení?

Ne, takový případ jsme nezaznamenali.

Je rozdíl ve využívání cloudových služeb mezi soukromovými firmami a státními institucemi?

Státní instituce jsou mnohem konzervativnější. Ve státní sféře koluje spousta mýtů, proč nelze cloudové řešení ve státní sféře nasadit. Nejoblíbenějším je, že data státních organizací nesmí překročit hranice ČR. Takové nařízení neexistuje.

Jaké jsou hlavní obavy zákazníků před přechodem na cloudová řešení? Jsou některé z nich oprávněné?

Největším deklarovanou obavou je bezpečnost dat. Jedním dechem však zákazníci uznávají, že tuto problematiku mají  poskytovatelé cloudu dostatečně vyřešenou. Hlavní příčinou obav tak často je nedefinovaná exit strategie, neboli vyřešení scénáře při odchodu z cloudu. Obecně řečeno, pokud je zákazník přirozeně obezřetný, není se čeho obávat. Své peníze také nesvěříte komukoli, nicméně u významnějších bank na trhu je riziko prakticky nulové. S cloudem je to obdobné.

Originál článku