● Ve státní správě a samosprávě budou chybět stovky až tisíce zkušených bezpečnostních odborníků. Stát jim nemůže nabídnout adekvátní plat, školení a benefity.
● Nástupní plat bezpečnostního speciality je 41 200 korun, zkušení experti stojí i dvojnásobek.
● Bezpečnostní systémy za miliony korun jsou bez zkušených odborníků zmařenou investicí.
● Nedostatek expertů řeší firmy obvykle outsourcingem potřebných profesí.

PRAHA, 9. dubna 2015 – Zabezpečení dat a informační infrastruktury státu a rozpočtových organizací není možné dosáhnout tak, jak stanovuje zákon o kybernetické bezpečnosti. Podle analýzy technologické společnosti Ness Technologies a společnosti LMC, provozovatele kariérního portálu Jobs.cz, totiž na tuzemském pracovním trhu nejsou k dispozici zkušení bezpečnostní experti, které by stát dokázal zaplatit a pravidelně je školit. Soukromá sféra k sobě stáhla v podstatě všechny zkušené odborníky a tabulkové státní platy nemohou soukromé sféře konkurovat.

Podle statistiky společnosti LMC nástupní plat IT bezpečnostních specialistů dosahuje v průměru 41 200 korun. „Pro velmi zkušené odborníky mají firmy ze soukromé sféry samozřejmě výrazně atraktivnější nabídky, včetně široké palety benefitů. U bezmála 44 % míst například poskytují příspěvky na další vzdělávání a rozvoj, u 43 % nabízejí dovolenou navíc a v 16 % případů také poskytují možnost běžně pracovat z domova,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.

Od práce ve státní sféře bezpečnostní odborníky odrazují zejména tabulkové platy a nejasný karierní postup: „Odměna zkušeného bezpečnostního experta s mnohaletou zkušeností se v soukromé sféře pohybuje okolo osmdesáti tisíc korun měsíčně. Je zároveň postaráno i o jeho kariérní rozvoj. Jen formou školení a certifikací do něj firma musí investovat zhruba sto tisíc korun. Zkušené experty „odsávají“ zejména banky či jiné velké firmy,“ vysvětluje Jan Vachuda, expert na bezpečnostní systémy společnosti Ness Technologies.

Státu nezbude než potřebné odborníky outsourcovat, budou jich chybět tisíce
Podle analýzy společnosti Ness Technologies bude státní správa a samospráva v příštích letech potřebovat nejméně tisíc odborníků na kybernetickou bezpečnost. „Pokud mají ochránit státní informační infrastrukturu, nelze je nahradit juniory nebo pracovníky bez zkušeností. Sebelepší bezpečnostní systém za miliony korun únikům dat sám nezabrání. Bez zkušených bezpečnostních expertů s dostatečnými pravomocemi to jsou zmařené investice,“ varuje Jan Vachuda, expert na bezpečnostní systémy společnosti Ness Technologies.

Důležitost dlouholeté praxe potvrzuje i soudní znalec v oblasti informačních technologií Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem: „Bezpečnostní manažeři by měli mít alespoň pětiletou zkušenost a být ostřílenými praktiky se širokým záběrem. Musí být schopni informace z bezpečnostních systémů vyhodnotit a zároveň mít dostatek pravomocí k vynucení bezpečnostních pravidel či zásahu proti narušitelům. Pokud takoví odborníci na trhu nejsou, bude si je muset státní správa outsourcovat. Vychovat si je z vlastních řad je otázka řady let a navíc zůstává riziko odchodu za lepším do soukromé sféry.“

Společnost Ness Technologies očekává nárůst poptávky po bezpečnostních expertech zejména koncem letošního roku. „S tím, jak se budou snažit organizace naplnit zákon o kybernetické bezpečnosti, poroste i poptávka po zkušených expertech,“ říká Jan Vachuda. Trend potvrzuje i společnost LMC: „Zájem o „bezpečáky“ je zatím ve srovnání s tisícovkami dostupných míst pro vývojáře zdánlivě malý. Očekáváme však, že spolu se zvyšujícími se nároky a nárůstem počtu bezpečnostních hrozeb poměrně rychle poroste,“ dodává Tomáš Ervín Dombrovský.

Požadavky na bezpečnost státu jsou vyšší než u bank a velkých podniků
Nahradit zkušené pracovníky například juniory či nechat bezpečnostní agendu na klasickém IT oddělení je velmi nebezpečné. Nezkušení bezpečnostní manažeři představují pro kybernetickou bezpečnost státu velkou hrozbu. Nároky infrastruktury státní správy jsou totiž srovnatelné s potřebami například bank a nadnárodních firem.

V případě některých resortů, třeba ministerstva vnitra či justice, jsou požadavky nadstandardní. „Manažer a jeho tým musí umět vyhodnocovat bezpečnostní incidenty a v případě nebezpečí okamžitě zasáhnout. V organizaci s řádově tisíci zaměstnanci může být denně hlášeno až 2000 bezpečnostních incidentů. A ty je třeba selektovat podle povahy a najít příčiny, které se posoudí, a poté se navrhne řešení,“ říká Jan Vachuda.

INFOBOX: Pozice v IT patří podle LMC mezi obtížně obsazované. Mohou za to obrovské nároky na znalosti, které si experti musí neustále obnovovat. To se odráží ve výrazně nadprůměrných mzdách a benefitech.

Bezpečnostní „superúředník“ musí mít páky i na ministra
Další slabinou v zabezpečení státní správy a samosprávy jsou kompetence bezpečnostních pracovníků ve státní správě. Pokud má systém řízení bezpečnosti fungovat, musí být schopni v případě ohrožení adekvátně zasáhnout, a to včetně nejvyšších úředníků, náměstků i ministrů.

„Musí disponovat řadou nadstandardních pravomocí, které mu umožní zasáhnout v případě ohrožení i na nejvyšších úrovních. Bezpečnostní úředník se nesmí bát pohnat k odpovědnosti třeba i samotného mistra, například za vynášení informací. Dají se proto očekávat velké tlaky na omezení pravomocí a akceschopnosti bezpečnostních pracovníků,“ říká Jan Vachuda, expert na bezpečnostní systémy společnosti Ness Technologies.

Na posílení pravomocí pro boj s kyberzločinem však není organizační struktura státní správy zatím připravena. „Bezpečnostní manažer bude tabulkově i z hlediska pravomocí zařazen maximálně na úrovni ředitele odboru. Těžko si lze představit, že takový člověk bude mít najednou pravomoc například změnit přístupová oprávnění ministra, pokud usoudí, že dochází k narušení bezpečnosti,“ uzavírá soudní znalec Ivan Janoušek.

INFOBOX: Kybernetická bezpečnost státu může být zajištěna, jen pokud bude schopna zaměstnat zkušené a adekvátně ohodnocené odborníky a dát jim potřebné kompetence. Z krátkodobého hlediska to je možné pomocí takzvaného body shoppingu, tedy outsourcingu potřebných odborníků z externích technologických firem. To je možné jak na krátkodobé, tak dlouhodobé úvazky, kdy odborník dochází do organizace jako řadový zaměstnanec. Z dlouhodobého hlediska musí případně státní správa navrhnout motivační program, který by přilákal do státní sféry i schopné technologické odborníky.

FacebookTwitterGoogle+Sdílet

Kvalitní zabezpečení citlivých firemních dat se dnes stává pro společnosti jakéhokoliv zaměření či velikosti základní nutností. Mezi tuzemskými zaměstnanci i podniky je ale povědomí o bezpečnostních nástrojích a postupech pořád nízké.

Téměř dvě pětiny (39 procent) zaměstnanců českých malých a středně velkých firem (MSP) si práci, kterou vykonávají mimo pracoviště, zasílají přes soukromý e-mail. Bezpečné nástroje na sdílení dokumentů využívá jen necelá třetina pracovníků (29 procent). Vyplývá to z nové studie Mobilita ve světě malých a středních firem 2015, kterou si nechala zpracovat společnost Microsoft.

Trend v Evropě je přitom přesně opačný: soukromou elektronickou poštu využívá k přenosu firemních dokumentů už jen třetina zaměstnanců a cloudové podnikové nástroje pro sdílení dokumentů mimo kancelář používají dvě pětiny pracovníků.

„Nerozvážné využívání soukromých e-mailů může vážně ohrozit bezpečnost firemních dat a know-how,“ okomentoval Zdeněk Jiříček, ředitel pro technologické standardy a odborník na digitální bezpečnost Microsoft. „Pracovníci si mnohdy vůbec neuvědomují, jak snadno může v takových případech dojít k bezpečnostnímu incidentu. V řadě firem možnost sdílet dokumenty bezpečným způsobem existuje, ale ne vždy jsou zaměstnanci dostatečně proškoleni a vedeni k tomu, aby tyto nástroje správně používali.“

Chování českých zaměstnanců je ve srovnání s okolními státy poměrně rizikové, odráží to ale celkovou kulturu firem. Téměř všichni dotázaní (97 procent) uvedli, že jejich zaměstnavatel ví o využívání soukromé elektronické pošty pro sdílení pracovních dokumentů a informací. Elektronická pošta zasílaná na obvyklé spotřebitelské emailové servery přitom ve velké většině případů prochází internetovou infrastrukturou v otevřeném textu bez jakéhokoli zabezpečení, a pro útočníky je poměrně jednoduché takovýto obsah monitorovat.

Češi navíc často používají pro práci svůj soukromý počítač či tablet (obojí uvedla téměř třetina respondentů, což je výrazně více než evropský průměr). V kombinaci se skutečností, že více než 80 procent českých podniků nemá žádná pravidla pro využívání soukromých zařízení pro práci (takzvaný BYOD – Bring Your Own Device), jde o další faktor, který zvyšuje bezpečnostní riziko týkající se ochrany dat a informací. V celé Evropě přitom oblast BYOD aktivně řídí již 40 procent malých a středních podniků.

Zdroj: Microsoft

O průzkumu

Průzkum probíhal na začátku letošního roku prostřednictvím 5 555 interview s respondenty v 16 evropských zemích mezi firmami do 250 zaměstnanců, včetně.

Čeští zaměstnanci přitom moderní nástroje využívat chtějí – v loňském průzkumu uvedlo 75 procent respondentů vzdálený přístup k dokumentům a nástroje na spolupráci s kolegy jako nejdůležitější nové technologie, které by zvýšily jejich efektivitu.

„Praxe zatím ve srovnání s dalšími evropskými státy zaostává. Třeba cloudová úložiště nebo nástroje pro videokonference a on-line schůzky používá jen necelá polovina lidí oproti evropskému průměru,“ doplnil Ondřej Novodvorský, ředitel pro malé a střední podniky Microsoft.

● Ve státní správě a samosprávě chybějí tisíce bezpečnostních odborníků. Ti zkušení pracují převážně pro soukromé firmy. Stát jim zatím nemá co nabídnout.
● Bezpečnostní systémy za miliony korun jsou bez zkušených odborníků zbytečnou investicí.
● Nedostatek expertů se bude muset řešit outsourcingem „bezpečáků“ z technologických firem.

Zabezpečení dat a informační infrastruktury státu a rozpočtových organizací není možné dosáhnout tak, jak stanovuje zákon o kybernetické bezpečnosti. Podle analýzy technologické společnosti Ness Technologies totiž na tuzemském pracovním trhu chybí přibližně 10 tisíc zkušených bezpečnostních expertů. Soukromá sféra k sobě stáhla v podstatě všechny kvalitní odborníky a i tam jich je obrovský nedostatek.

„Státní správa a samospráva jich bude potřebovat dalších nejméně tisíc, a pokud mají ochránit státní informační infrastrukturu, nelze je nahradit juniory nebo pracovníky bez zkušeností. Sebelepší bezpečnostní systém za miliony korun únikům dat sám nezabrání. Bez zkušených bezpečnostních expertů s dostatečnými pravomocemi to jsou zbytečné investice,“ varuje Jan Vachuda, expert na bezpečnostní systémy společnosti Ness Technologies.

Negativní prognózu potvrzují i informace z trhu práce. Zkušené experty totiž už „odsály“ banky či jiné velké firmy. Od práce ve státní sféře bezpečnostní odborníky odrazují zejména tabulkové platy a nejasný karierní postup. „Odměna zkušeného bezpečnostního experta se v soukromé sféře pohybuje okolo osmdesáti tisíc korun měsíčně. Je zároveň postaráno i o jeho kariérní rozvoj. Jen formou školení a certifikací do něj firma musí investovat zhruba sto tisíc korun. Tomu státní správa zatím nemůže konkurovat,“ vysvětluje Jan Vachuda.

Státu nezbude než potřebné odborníky outsourcovat
Nahradit zkušené pracovníky například juniory či nechat bezpečnostní agendu na klasickém IT oddělení je velmi nebezpečné. Nezkušení bezpečnostní manažeři představují pro kybernetickou bezpečnost státu velkou hrozbu. Nároky infrastruktury státní správy jsou totiž srovnatelné s potřebami například bank a nadnárodních firem. „V případě některých resortů, třeba ministerstva vnitra či justice, jsou požadavky dokonce vyšší. Manažer a jeho tým musí umět vyhodnocovat bezpečnostní incidenty a v případě nebezpečí okamžitě zasáhnout. V organizaci s řádově tisíci zaměstnanci může být denně hlášeno až 2000 bezpečnostních incidentů. A ty je třeba selektovat podle povahy a najít příčiny, posoudit je a navrhnout řešení,“ říká Jan Vachuda.

Důležitost dlouholeté praxe potvrzuje i soudní znalec v oblasti informačních technologií Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem: „Bezpečnostní manažeři by měli mít alespoň pětiletou zkušenost a být ostřílenými praktiky se širokým záběrem. Musí být schopni informace z bezpečnostních systémů vyhodnotit a zároveň mít dostatek pravomocí k vynucení bezpečnostních pravidel či zásahu proti narušitelům. Pokud takoví odborníci na trhu nejsou, bude si je muset státní správa outsourcovat. Vychovat si je z vlastních řad je otázka řady let a navíc zůstává riziko odchodu za lepším do soukromé sféry.“

Bezpečnostní „superúředník“ musí mít páky i na ministra
Další slabinou v zabezpečení státní správy a samosprávy jsou kompetence bezpečnostních pracovníků ve státní správě. Pokud má systém řízení bezpečnosti fungovat, musí být schopni v případě ohrožení adekvátně zasáhnout, a to včetně nejvyšších úředníků, náměstků i ministrů.

„Musí disponovat řadou nadstandardních pravomocí, které mu umožní zasáhnout v případě ohrožení i na nejvyšších úrovních. Bezpečnostní úředník se nesmí bát pohnat k odpovědnosti třeba i samotného mistra, například za vynášení informací. Dají se proto očekávat velké tlaky na omezení pravomocí a akceschopnosti bezpečnostních pracovníků,“ říká Jan Vachuda, expert na bezpečnostní systémy společnosti Ness Technologies.

Na posílení pravomocí pro boj s kyberzločinem však není organizační struktura státní správy zatím připravena. „Bezpečnostní manažer bude tabulkově i z hlediska pravomocí zařazen maximálně na úrovni ředitele odboru. Těžko si lze představit, že takový člověk bude mít najednou pravomoc například změnit přístupová oprávnění ministra, pokud usoudí, že dochází k narušení bezpečnosti,“ uzavírá soudní znalec Ivan Janoušek.

INFOBOX: Kybernetická bezpečnost státu může být zajištěna, jen pokud bude schopna zaměstnat zkušené a adekvátně ohodnocené odborníky a dát jim potřebné kompetence. Z krátkodobého hlediska to je možné pomocí takzvaného body shoppingu, tedy outsourcingu potřebných odborníků z externích technologických firem. To je možné jak na krátkodobé, tak dlouhodobé úvazky, kdy odborník dochází do organizace jako řadový zaměstnanec. Z dlouhodobého hlediska musí případně státní správa navrhnout motivační program, který by přilákal do státní sféry i schopné technologické odborníky.

V době mobility, velkého množství informací a cloudu se zvyšuje nejen objem dat, která společnostmi „protékají“.Rostou také požadavky na jejich dostupnost i rychlost přístupu – a to kdykoliv a kdekoliv. To všechno sebou ale nese nová rizika a problémy.

2834730_xl

Síť se stala nezbytnou součástí fungování každé organizace. Do jisté míry je dokonce možné říct, žepochopením fungování síťového provozu jsme schopni lépe poznat i chápat i fungování organizace.

Přesto není mnoho správců sítě, kteří by mohli říct: „Opravdu vím, co se v mé síti děje”. A ještě méně, je těch, kteří by mohli říct: „Vím jaká zařízení a jací uživatelé se mi v síti pohybují, jaké aplikace využívají, kolik dat přenesli za jakou dobu, jaké jsou odezvy na aplikaci v síti…”

Využívání jednotlivých aplikací se stává přímou úměrou produktivity jednotlivých zaměstnanců. Výkon a integrita sítě jsou základem fungování jakékoliv organizace a jednotlivých aplikací – může podporovat ale i zastavit činnosti i uživatele, kterým má sloužit. Schopnost sledovat jednotlivé datové toky uvnitř počítačové sítě dnes umožňuje nejen dosáhnout větší optimalizace, ale poskytují důležité vstupy i pro další rozvoj.
Na trhu jsou dnes dostupné nástroje, které umožňují detailně sledovat dění v jejich infrastruktuře. Poskytují přesné informace, jako například, která zařízení spolu komunikovala, jaký uživatel je používal, kdy konkrétní událost proběhla… Ale už málo aplikací dokáže přesně zjistit, jaká data byla přenesena, jaké bylo zpoždění na úrovni sítě i samotné aplikace a další věci.

A právě pro tyto účely slouží aplikační inteligence. Jejím výsledkem je detailní pohled na síť, na základě kterého může správce sítě vidět, že má síť velké zpoždění, že se objevují podezřelé přenosy dat nebo že uživatelé používají nepovolené aplikace. Dokáže určit, jestli problémy při práci jsou způsobeny sítí, nebo samotnou aplikací, což jsou důležité informace pro service desk. Umožňuje to mimo jiné předejít budoucím problémům či výpadkům.

Z pohledu CIO jsou pak k dispozici podklady pro relevantní rozhodnutí o budoucích investicích do IT. Jestliže zjistí, že je síť sice plně využita, ale většina kapacity zabírají nepotřebnými aplikacemi, tak může zasáhnout i bez dalších finančních nákladů.
Dokáže rozlišit, jestli jde o ERP systém, úložiště v cloudu nebo sociální sítě.

Ve vazbě na business pak může blokovat nepovolené aplikace nebo upřednostňovat kritické aplikace. Další možnosti kontroly investic jsou v monitorování využití aplikací. Jestliže se zjistí, že aplikace má příliš dlouhou odezvu, může to znamenat potřebu posílení serveru. A to se provede ještě před tím, že nekontrolované přetížení bude znamenat výpadek a případnou finanční ztrátu.Aplikační inteligence bezpochyby vnáší do oblasti infrastruktury nové možnosti pro její optimalizaci.

tým Ness Technologies a Extreme Networks

Vaše společnost se věnuje bezpečnosti už několik desítek let. Jak se za tu dobu tato oblast změnila?

Společnost Ness Technologies je globální IT společnost, NESS TSG je její součástí a zaměřuje se na obranu a kritické infrastruktury. Z hlediska vývoje se dá mluvit o třech obdobích.
První z nich trvalo do roku 2000, byla to “naivní éra”, většina klientů jako banky, podníky patřící do kritické infrastruktury státu či nižší a střední průmysl nebrali bezpečnost vůbec v úvahu. Subjekty, které měly nějaké povědomí o bezpečnosti, investovaly spoustu peněz a zdrojů pro vyvinutí jedinečných a na míru šitých bezpečnostních produktů. Tyto organizace se však zaměřovaly především na externí hrozby, těm vnitřním věnovaly minimum pozornosti.
Druhé období – po roce 2000 a „Internetové horečce“ následoval v oboru velký posun a to především zvýšením povědomí o bezpečnosti. Nicméně požadavky klientů byly zaměřeny na bezpečnostní technologie, nikoliv na řešení bezpečnosti.
Třetí období nastalo po roce 2010 – tzv. Cyber Security Wave. Klienti už jsou vyspělí a poptávají bezpečnostní řešení, která zahrnují analýzu hrozeb a rizik, strategické plánování kybernetické bezpečnosti při jejich práci. Vnímají, že vše podléhá náhlým změnám v oblasti externích i interních hrozeb. A jako adekvátní odpověď na tyto hrozby už samozřejmě nestačí Firewall, antivirus či zabezpečená identita.
Proto klienti dnes hledají komplexní bezpečnostní služby – průzkumy, metodiky a školení, bezpečnostní politiky, operace, postupy,… finanční společnosti a organizace s kritickou infrastrukturou vyžadují digitální forenzní služby. Proto logicky přicházejí na řadu externí odborné týmy a outsourcing těchto služeb.

Jaké jsou dnes nejčastější požadavky zákazníků v oblasti bezpečnosti?

Všichni zákazníci nejsou stejní. Někteří jsou si velmi vědomi kybernetické bezpečnosti. Tito klienti pak výrazně a strategicky investují do všech oblastí a domén bezpečnosti.
Na druhou stranu se setkáváme s klienty s nízkým povědomím o hrozbách. Ti mohou stále pracovat v nedůvěryhodných nebo dokonce nezabezpečených prostředích. Nejhorší scénář se objevuje, pokud spravují databáze spojené s osobními údaji. S těmito zákazníky se setkáváme poté, co byli napadeni, a zejména pokud měl útok významný dopad na jejich podnikání nebo dokonce ohrozil existenci podniku.
Zdá se, že se nacházíme v „krizi důvěry“. Když si kupujeme auto, věříme, že je bezpečné a že je jeho výrobce spolehlivý a důvěryhodný. Nemáme však zdroje na kontrolu bezpečnosti auta, ani neznáme investice výrobce do oblasti bezpečnosti. Přesto mu však věříme.
Naše důvěra se ale musí opřít o relevantní regulace a systém vymáhání, který zajistí, aby výrobce dodržoval standardy, a pokud je nedodrží, požene jej k odpovědnosti. Důvěra, spolehlivost a víra jsou základem světa podnikání, jak jej známe.
Stejné modely však v digitálním světě nefungují. Začíná to nespolehlivými produkty a infrastrukturami, které neustále vyžadují bezpečnostní aktualizace prostřednictvím produktů s pochybným zněním Všeobecných obchodních podmínek. Soukromí zákazníka se tak stává komoditou, kterou společnosti a poskytovatelé služeb používají a prodávají bez vědomí zákazníka. IT společnosti navíc raději investují do nových funkcí namísto zabezpečení, protože funkcionalita prostě „prodává“, zatímco bezpečnost je pouze skrytá složka, a zákazník ji často ani řádně neocení.
Člověk se až musí divit, že regulace prakticky neexistovala a světelnými roky zaostávala za stále se zrychlujícím rozvojem technologií. Věříme, že to by se mělo změnit. A to se stane pouze tehdy, když vládní agentury a regulační orgány vezmou do svých rukou část zodpovědnosti za bezpečnost kyberprostoru.
Dnešní „kultura nedůvěry“, která byla součástí pracovní kultury IT společností, pronikla také do dalších odvětví a oblastí jako jsou finance, pojištění a komunikace… Její dopad můžeme pozorovat na různých aspektech našeho života, plynoucí z menšího důrazu na plánování do budoucna a z výroby neúplných produktů a služeb, což vede k mnohem zranitelnějším a méně bezpečným produktům.

Na český trh uvádíte novou službu – Centrum kybernetické bezpečnosti (Cyber Security Center). Jak byste ji stručně představil?

Jak už jsem naznačil: technologie sama o sobě je nedostačující. Je potřeba holistický přístup, opírající se o osvědčenou metodiku. A takový přístup vyžaduje dostatek zdrojů, což není jednoduché. Ness TSG založilo Centrum kybernetické bezpečnosti (CSC) právě za účelem vyřešení tohoto problému. Toto centrum nabízí zákazníkům, velkým i malým firmám, služby kybernetické bezpečnosti 24/7, upravené podle jejich požadavků. Služba zahrnuje ústřednu pro velení a řízení, inteligenční služby, monitoring, digitální forenzní laboratoř, zásahový tým 24/7, možnost konzultovat konkrétní problémy s bezpečnostními experty, sdílení a získávání relevantních informací z různých zdrojů, školení, cvičení a další služby. Každý zákazník si vybere pro něj potřebné služby a na základě toho platí měsíční poplatky.

Jaké jsou pro zákazníka hlavní přínosy tohoto modelu?

Zákazník může využít kompletní sadu služeb, která je upravena podle jeho specifických požadavků a podle toho se odvíjí v měsíční poplatek. Při porovnání ceny této služby s náklady, které by vznikly při vytvoření těchto funkcí přímo na firmě, je výsledek zřejmý. Zákazník neporovnatelně výhodněji využívá našich osvědčených metod, koncepce a špičkových technologií a – to je asi nejdůležitější – i tým našich zkušených odborníků.

Jaké máte zkušenosti s touto nabídkou v Izraeli a v jiných zemí?

Služba je dostupná v Izraeli i v zahraničí. Naši zákazníci působí v různých sektorech – financích, maloobchodu, průmyslu… CSC nabízíme jako službu z Izraele nebo jako řešení dodávané přímo u zákazníka.

V této oblasti trpí ČR nedostatkem odborníků. Můžete být vaše Centrum řešením?

Podporujeme společné projekty a spolupráci s ostatními zeměmi i dalšími organizacemi, a tím chceme umožnit všem stranám využít výhod a vzájemných silných stránek v různých oblastech působení. Jako součást této spolupráce nabízíme různá teoretická i praktická školení, navržena pro různé úrovně organizací, od zaměstnanců až po management.
Nábor a školení personálu na vysoké úrovni profesionality jsou výzvou, které jsme čelili také v Izraeli. Řešením je najmout schopné lidi s velkým potenciálem a poskytnout jim relevantní praktická školení potřebná k jejich přeměně v profesionály ve svém oboru.
Tato školení zahrnují teoretické a technické přednášky, vyhrazená školení v jedinečných laboratorních prostředích, mnoho praktických činností a studium. Školení jsou rozvržena do bloků a skládají se z šesti měsíců vzdělávání na dálku a dále šestiměsíční stáže po boku zkušených odborníků na kybernetickou bezpečnost.

guruHaim Daror je generálním ředitelem společnosti Ness Q.rity. V oblasti Cyber Security a Cyber Intelligence působí přes 30 let, má zkušenosti z izraelských obranných sil i vládních agentur.

V soukromých firmách i ve veřejné správě rychle stoupají počty smartphonů a tabletů s rozmanitými operačními systémy. Nová mobilní zařízení stále více doplňují a často i nahrazují firemní počítače. Zaměstnanci si často sami určují, na jakém zařízení chtějí pracovat. Není důvod tyto technologické trendy nepodporovat, obzvlášť když pomáhají zvyšovat pracovní výkonnost.

19671143_m

Firemní IT ale s tímto trendem začalo pociťovat potřebu nástrojů pro zajištění mobilní bezpečnosti a efektivní správu a nastavování mobilních zařízení, pro přístup k firemnímu emailu a kalendáři, nebo pro využívání certifikátů a VPN. Zároveň chtělo zlepšit podporu uživatelů/svých zaměstnanců v případě řešení bezpečnostních a technických problémů. A samostatnou kapitolou jsou firemní data, obzvláště ta citlivá, která se přístupností na mobilních zařízeních stávají významným bezpečnostním rizikem.

A to jsou přesně situace, kdy přichází ke slovu řešení pro správu mobilních zařízení (MDM – Mobile Device Management), které pomáhá zvýšit bezpečnost dat ve firemních mobilních zařízeních s různými operačními systémy, zkvalitnit IT podporu zaměstnanců a umožnit jim bez problémů využívat pro práci i jejich vlastní mobilní telefon nebo tablet.

Ucelené řešení pro vzdálenou správu firemních mobilních zařízení, které pracuje jako součást firemní IT infrastruktury, umožňuje sjednotit a centralizovat správu telefonů a tabletů s různými operačními systémy v reálném čase. Dokáže průběžně sledovat provoz jednotlivých zařízení a proaktivně upozornit uživatele na nebezpečí překročení limitů pro hovory, SMS či data. Omezuje rizika zneužití firemních dat v případě ztráty nebo odcizení telefonu a zlepšuje podporu uživatelů mobilních telefonů při řešení jejich případných problémů.

Dokáže také zjednodušit přístup k firemnímu emailu a kalendáři, umožňuje správu firemních dokumentů a aplikací v mobilních zařízeních…
I když jsou to všechno kroky, vedoucí ke zjednodušení a zrychlení práce na mobilních zařízeních, hlavním cílem je bezpečnost. Administrátor může provést řadu úkonů jako je například vzdálené uzamčení, lokalizace nebo smazání mobilního zařízení v případě bezprostředního ohrožení dat. V soukromých telefonech může smazat jen ta data, která jsou firemního charakteru (selective wipe). Zároveň je možné definovat přesný seznam konkrétních mobilních zařízení, která mohou mít přístup k firemnímu emailu a kontaktům, případně i k ostatním systémům/aplikacím (CRM, ERP…). Také v případě jakékoliv odchylky od požadované bezpečnostní politiky je možné úplně zakázat přístup k těmto firemním systémům a aplikacím. Všechna nastavení mobilních zařízení je přitom možno provádět vzdáleně, tedy bez nutnosti jejich fyzické přítomnosti.

To všechno jsou možnosti Mobile Device Managementu, které mohou mít pro fungování řady společností zásadní význam. Přitom jak vyplynulo i z nedávného nezávislého průzkumu společnosti Ness Technologies, většina firem je stále ještě ochotna investovat do rozvoje svého podnikání, ale už zapomíná na rozpočet IT bezpečnosti. Ta přitom může právě business firmy ohrozit fatálním způsobem. Tak, jako firemní data včetně těch citlivých, byla dříve chráněna ve firmě v počítačích a systémech, dnes kolují i na mobilech a tabletech. Riziko jejich zneužití v případě ztráty nebo odcizení je větší, než kdykoliv v minulosti. A je na každém vlastníkovi takových dat, aby se o ně – ve svém vlastním zájmu – náležitě postaral. Technologie mu i v tomto jdou naproti.

Jan Čaboun, Ness Technologies

Zavedení Internetu a jeho masové využívání bylo bezesporu revoluční změnou v životech lidí. Byla to podobná událost, jako když kdysi přišel „ten slavný den, kdy k nám byl zaveden, elektrický proud“.Zkusme se v následujících řádcích krátce zamyslet nad dalším vývojem internetové komunikace a zejména zajištěním její kybernetické bezpečnosti. 86526746

Kyberbezpečnost se totiž začne dotýkat i oborů, které to dnes nijak nevnímají. To vše především díky rozvoji Internetu věcí (Internet of Things/IoT). Tento fenomén bude totiž stále více ovlivňovat každou naši činnost. Nejen lidé vybaveni komunikační technikou, ale i „věci“, jako jsou vozidla, spotřební i průmyslová elektronika, lékařské přístroje, vzdálené senzory monitorující parametry životního prostředí a další a další zařízení, budou připojeny do sítí a jejich prostřednictvím k Internetu. Každým dnem počet takových zařízení stoupá.

Tento vývoj dalekosáhle ovlivní ekonomiku a stane se výzvou pro budoucí koncepci kybernetické bezpečnosti a její implementaci do sítí IoT, výzvou pro obchodní operace i partnerské ekosystémy. Internet věcí se tak stává stimulem obrovské „demokratizace“, kdy data jsou v reálném čase sdílena v takovém rozsahu, jako dosud nikdy. Paradoxně tato zásadní přednost, tj. potenciál okamžitě sdílet data s kýmkoli a s čímkoli, vytváří obrovskou bezpečností hrozbu. IoT tak bude vyžadovat revizi strategií rizikového managementu, nové nástroje pro vyhodnocení bezpečnosti sítí i revizi obchodních modelů.IoT vyžaduje nový přístup ke kybernetické bezpečnosti především z důvodu obrovského množství sdílených dat. To je rychle se vyvíjející trend, s nímž se trhy průmyslových zařízení dosud nevyrovnaly. 

Sdílená data Internetu věcí a jejich další používání v mnoha aplikacích tak generují stále nové a naléhavější otázky a problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Týká se to zejména kritické infrastruktury – elektrorozvodné sítě, plynovodů a ropovodů, mostů, tunelů atd. Tyto trhy se dynamicky zajímají o potenciál úspory nákladů a zvýšení výkonu. Tyto snahy přitom většinou počítají právě s účastí technologií Internetu věcí. Bez přehánění tak můžeme říci, že funkční infrastruktura naší společnosti a bezpečný přístup k dostatečným energetickým zdrojům závisí na ustavení nových systémů kybernetické bezpečnosti, orientovaných na Internet věcí.

Jistě není náhodou, že se v uplynulém měsíci odehrálo hned několik konferencí, zaměřených na kybernetickou bezpečnost. V rámci jedné z nich bylo v Brně za účasti zahraničních hostů slavnostně otevřeno Národní centrum kybernetické bezpečnosti. IT bezpečnost se tak stává součástí národní bezpečnosti, a tedy věcí také politickou.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že potenciál IoT přinášet významnou přidanou hodnotu uživatelům i celé společnosti je ohromný. A režim kybernetické bezpečnosti by rozhodně neměl hrozit jeho omezováním.

Za největší slabiny svých firem považují zaměstnanci nedostatečné využívání mobilních zařízení, hlavně chytrých telefonů, zastaralý software a nemožnost přístupu k dokumentům mimo kancelář.

Více než třetina zaměstnanců českých malých a středních firem si myslí, že doma mají lepší technologie než v práci. Jen čtvrtina soudí, že jejich firma používá nejmodernější technologie. To jsou závěry průzkumu Mobilita ve světě malých a středních firem, který si nechal zpracovat Microsoft. Nejvíc si zaměstnanci stěžují, že firma neposkytuje chytré telefony pro pracovní účely (70 % respondentů, kteří uvedli, že jejich firma má zastaralé technologie), dvě třetiny uvedly zastaralý software a dvěma pětinám chybí možnost přistupovat k dokumentům i mimo kancelář.

„Tržby malých a středních firem, které umí používat nové technologie, rostly v posledních třech letech o 15 % rychleji než ostatní. To je obrovský rozdíl. Na pomalých, starých zařízeních, která neumožňují moderní formy spolupráce, lze jen těžko udělat díru do světa,“ uvedl k výsledkům Martin Tolar, ředitel pro malé a střední podniky, Microsoft. „Je alarmující, když mají zaměstnanci doma lepší zařízení než v práci – jak pak mohou být opravdu efektivní?“

Ze srovnání s Evropou také vyplývá rozdíl v tom, jak čeští zaměstnanci moderní technologie používají. V ČR stále převládá používání chytrých telefonů na psaní e-mailů, v Evropě se častěji využívají k produktivním činnostem jako editování a tvoření dokumentů ve Wordu, Excelu či PowerPointu či k práci s důležitými podnikovými aplikacemi (například CRM) přes jejich cloudové (on-line) verze.

Vlastní zařízení v práci aneb časovaná bomba

Studie zároveň zjistila, že jen necelá pětina českých malých a středních firem má nastavená pravidla pro tzv. Bring Your Own Device (BYOD), tedy pro možnost, aby zaměstnanci používali pro práci svá vlastní zařízení. V Evropě tuto možnost nabízí a aktivně řídí již přes 40 % podniků, v zemích střední a východní Evropy je to dokonce více než polovina firem.

Využívání soukromých zařízení zaměstnanců pro pracovní účely má řadu výhod a může urychlit modernizaci vybavení podniků. Zároveň je zde řada rizik, které je v této souvislosti třeba vzít v úvahu, zejména zajištění infrastruktury na správu a technickou podporu různorodých zařízení, řízení přístupů a opatření pro případ ztráty či odchodu zaměstnance.

„České podniky BYOD buď neumožňují, nebo umožňují, ale bez jasných pravidel. To je z hlediska bezpečnosti časovaná bomba,“ upozornil Lukáš Křovák, manažer divize Windows, Microsoft. „Když pracovník odejde nebo zařízení ztratí, co se stane s důvěrnými informacemi o firmě, zákaznících, nových produktech?“ Dnes přitom existují nástroje, které i malým firmám umožní snadno a jednotně spravovat zařízení na různých platformách a řídit bezpečnostní rizika s rozumnými náklady a na úrovni řešení pro velké firmy.

Čeští zaměstnanci zatím vnímají hlavně interní přínosy technologií

Na dotaz, jaké přínosy by mělo větší využívání nových technologií, uvádějí čeští zaměstnanci dopady jako zvýšení spokojenosti, zlepšení interní komunikace či možnost pracovat odkudkoli. Zaměstnanci jiných evropských zemí více vnímají obchodní dopady zejména zlepšení služeb zákazníkům a jejich spokojenosti, zvýšení produktivity nebo zajištění rychlého přístupu ke kritickým obchodním informacím.

„Může to souviset s tím, že čeští zaměstnanci stále ještě řeší základy využívání technologií pro lepší mobilitu, produktivitu a spolupráci,“ doplnil Martin Tolar. „Věřím, že jakmile se moderní technologie stanou normou, budou se i čeští pracovníci více soustředit na jejich přínos pro úspěch firmy na trhu a spokojenost zákazníků.“

Pět tipů jak chytře využívat chytrý telefon pro práci

1. Práce s dokumenty a dalšími soubory odkudkoliv – S kontrolou a úpravami důležitých dokumentů nemusíte čekat na to, až budete u svého počítače. Díky systému Office Mobile můžete dokument jednoduše otevřít, upravit a sdílet přímo v telefonu.

2. Na schůzce a přitom stále v terénu – Fyzickou nepřítomnost na důležité schůzce vyřešíte s chytrým telefonem jednoduše prostřednictvím audio či videokonferenčního hovoru, třeba pomocí nástroje Microsoft Lync. Pokud jste na wi-fi, nepotřebujete ani datový tarif a můžete se připojit i v zahraničí.

3. Sdílejte dokumenty s kolegy na dálku – Potřebujete sdílet důležitý dokument se svými kolegy a máte u sebe jen chytrý telefon? Stačí jej přímo z telefonu uložit do online úložiště (například OneDrive), a kolegové jej mohou kdykoliv upravovat a společně na něm pracovat.

4. Elektronický poznámkový blok – Veškeré poznámky ze schůzek, zápisy i nápady máte kdykoliv u sebe ve OneNote – v počítači, tabletu či telefonu (na všech platformách). Pokud vybraný sešit sdílíte se svými kolegy či obchodními partnery, máte okamžitě k dispozici i veškeré jejich změny a nápady.

5. Neustálý přístup k podnikovým aplikacím odkudkoli – S mobilním telefonem máte nyní přístup i k různým podnikovým aplikacím, jako je například CRM online. Ať jste kdekoliv, budete mít vždy přístup k aktuálním informacím o zákaznících, fakturách, projektech, výrobě apod.

V příloze k této zprávě najdete infografiku pro hlavní zjištění. Příklady technologií, které umožňují spolupráci a sdílení na dálku, najdete na www.microsoft.cz/odkudkoli, sekce Technologie a nástroje.

O studii Mobilita ve světě malých a středních podniků

Studii provedla Agentura Ipsos MORI pro společnost Microsoft. Průzkumu se zúčastnilo 501 pracovníků českých malých a středních podniků, které zaměstnávají maximálně 250 osob. Průzkum byl proveden ve 13 evropských zemích: Česko, Finsko, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko Rumunsko, Řecko, Španělsko a Ukrajina. Proběhl formou interaktivního panelu v březnu 2014.

Na poli IT bezpečnosti je opět rušno. Spojené státy americké poprvé v historii obvinili pět důstojníků čínské armády z kyberšpionáže namířené na objednávku tamních firem proti konkurentům z USA, Evropy i Asie. Čína obvinění ostře odmítla, zastavila práci společné čínsko-americké pracovní skupiny pro kybernetickou spolupráci zřízené v loňském dubnu a zveřejnila data, podle kterých za poslední dva měsíce bylo 1,18 milionů počítačů v zemi pod kontrolou trojských koní z USA.
Do toho proběhla rozsáhlá akce FBI a Europolu, během níž bylo v 19 zemích pozatýkaných 90 lidí spojených se spywarem Blackshades RAT, přes nějž bylo možné získat kontrolu nad napadenými počítači, sledovat jejich wenkamery, stisky kláves i získávat hesla.
Česku se zatím taková obrovská akce vyhnula, snad nejviditelnějším virtuálním problémem stále zůstává loňský útok hackerů na weby bank, operátorů a médií metodou DDoS. Přitom v podstatě o nic nešlo. Přesto se díky nefungujícím internetovým stránkám obětí pohnuly v české kotlině věci kupředu.
„Ony útoky byly dobré cvičení, při kterém se odhalila spousta nedostatků a zároveň daly vzniknout různým soukromým bezpečnostním týmům,“ uvedl Vladimír Rohel, ředitel Národního centra pro kybernetickou bezpečnost (NKCB).
Vlastní „kyberjednotky“ má už pochopitelně největší český portál Seznam.cz, přejmenovávající se Telefónika a další firmy, které spolupracují s národním „týmem pro řešení počítačové pohotovosti“ CERT provozovaným sdružením CZ.NIC. Vládním partnerem je mu právě v Brně nedávno otevřeného NKCB spadajícího pod Národní bezpečnostní úřad.
Pokud dojde ke schválení návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, který aktuálně leží v Poslanecké sněmovně, bude se moci od příštího roku i v Česku začít řešit celková koncepce ochrany kyberprostoru na definovaných základech. A právě to je ve spojení se spoluprací komerční a státní sféry základním kamenem pro budování bezpečnosti informačních technologií. Zvlášť když se rozvíjejí mílovými kroky.
„Znovu můžeme pozorovat, jak kybertechnologie táhnou kupředu nás všechny. Fascinujícím způsobem se mění společnost, kultura, byznys, inovace i technologie. Chybí tomu ale všeobjímající koncept použití nejen technologických nástrojů, který by zajistil efektivní celkovou ochranu,“ tvrdí mimo jiné Gali Michaeli, viceprezident divize společnosti Ness pro národní a veřejnou bezpečnost.

Hlavně viry
Nejen, že útoků přibývá, kyberprostor je stále širší a navíc zranitelnější. Podle každoroční bezpečnostní studie společnosti Cisco se loňský rok stal kvůli čtrnáctiprocentnímu nárůstu hrozeb a zranitelností obdobím s nejhorší situací v historii.
Uvědomují si to už i firmy, které dlouho razily tezi – nás se to netýká. Dle dat společnosti IDC už staví starost o bezpečnost IT na takřka stejnou úroveň jako jeho spolehlivost a nákladovost. Není divu, když jen takové řešení incidentu spojeného s obyčejným virem podle propočtů společnosti Ness vyjde na 108 tisíc korun. Základní ochranu mají zvládnutou i české podniky, průzkumy firmy Safetica Technologies ukazují, že se ze sta procent brání firewallem a z 90 procent i proti malware.
Důslednější přístup už ale vyznačuje příznaky schizofrenie. Většina firem si může myslet, že je chráněna, ale konfrontuje-li se toto tvrzení narůstající propojování soukromých mobilních zařízení s firemní sítí, vypadá situace jinak. Podle průzkumu bezpečnostní firmy Kaspersky z roku 2013 jen jedenáct procent českých firem plně zavedlo ochranu mobilních zařízení připojovaných do korporátní sítě. Takřka pětina tuzemských firem pak přiznala, že taková opatření nemá v plánu. Globálně jsou přitom útoky na přenosná zařízení stále častější a firmám přes ně unikají data ve stejné míře, jako přes phisignové útoky, průmyslovou špionáž nebo podvody zaměstnanců.
Ty jsou kategorií sama pro sebe. Svými produkty před nimi chrání právě Safetica, ale řešení pro prevenci ztráty dat má dle jejích informací jen 12,6 procenta místních společností, ty soustředící se přímo na únik zevnitř organizace jen 5,3 procenta.

Krádeže i destrukce
Přitom zacílení na intelektuální vlastnictví je trendem i mezi hackery, i proto mají stále více v hledáčku poradenské firmy a advokátní kanceláře.
To ale neznamená, že by zapomínaly na pokusy obrat lidi o peníze. Potýkají se s tím všechny české banky – například mezi 1,5 milionu uživatelů internetbankingu České spořitelny se objevuje několik případů denně. Stále častěji se hackeři ale také zaměřují místo koncových uživatelů na poskytovatele služeb a připojení, včetně prosazujícího se cloudu. Dostanou se tak k více útokům najednou. Přesvědčil se o tom mimo jiné i americký obchodní řetězec Target nebo Nieman Marcus, přes něž hackeři získali přístup k milionům údajů o platebních kartách.
Zdrsňují se i metody útočníků, odhodlávají se i k destrukcím. Na vlastní kůži se to zkusila blízkovýchodní těžařská firma Saudi Aramco, které hackeři definitivně vyřadili z provozu administrativní počítače. I takové ataky se dají schovat za zástěrku zmiňovaných DDoS útoků, které stále častěji slouží k odvádění pozornosti.
„I díky tomu v Česku firmám i vládě rychle došlo, že kyberbezpečnost je globální problematika. Nikdo není v bezpečí a nic se nevyřeší, pokud nebudeme všichni spolupracovat, s těmi hrozbami se nevyrovnáme“ uvedl Jim Jaeger hlavní stratég pro kyberslužby společnosti General Dynamics Fidelis, která mimo jiné podobné útoky vyšetřuje.

Ruku v ruce
Jaeger i Gali Michaeli patří do zástupu odborníků na kyberbezpečnost, kteří vyzývají ke spolupráci napříč institucemi, obory i odbornostmi. Vzájemná informovanost umožňuje lepší připravenost na útok, který může přijít prakticky odkudkoli a v jakékoli formě. Proto se zvyšuje i důležitost IT odborníků zaměřených na bezpečnost a těch bude podle údajů společnosti Cisco jen během letoška chybět globálně zhruba milion.
„Jejich nedostatek může znamenat komplikaci, je důležité zaměřit se na přípravu kvalitních odborníků a vývoj moderních technologií, které by dokázaly čelit takovým útokům v každé jejich fázi, před, během nich i po nich,“ upozornil Ivo Němeček, technický ředitel společnosti Cisco.
Zároveň je potřeba aby se kromě vzdělávání pracovníků investovalo do IT bezpečnosti jako takové. Zvlášť když podle dat analytické firmy Gartner tvoří průměrné výdaje firmy na bezpečnost 4,2 procenta z celkového IT rozpočtu.
Pohled do názorů IT odborníků může zprostředkovat zmiňovaný průzkum firmy Kaspersky – tito lidé mají totiž celosvětově ze 60 a v Česku takřka ze 70 procent pocit, že nemají dostatek času a financí k vývoji strategie IT bezpečnosti v podniku. Přitom by podle expertů na kyberbezpečnost měli být spolu se zbytkem vedení firem zapojeni do plánovaných strategií firmy.
Kyberbezpečnost by prostě neměla zůstávat stranou v suterénu budov. I to je pro rozhodovací orgány řady státních i komerčních institucí zatím neprobádanou půdou.
„Měly by si udělat jasnou představu o rozšiřování svých schopností i nástrojů. Investovat se musí napříč celou organizací, nejen do technologií, ale i do lidí, procedur, znalostí a tréninků, což představuje komplexní přístup k celkovému konceptu,“ radí Gali Michaeli.

Jakub Křešnička

Power BI pro Office 365 je od loňského roku dostupný miliardě Office uživatelů. Od zveřejnění předběžného náhledu Power BI pro Office 365 byly průběžně přidávány nové funkce. S dnešní dostupností mohou uživatelé dělat přesnější rozhodnutí díky vyhledávání, analyzování a vizualizaci svých dat v Excelu a jejich sdílení přes Power BI pro Office 365.
Nová verze nabízí uživatelům zcela nové zkušenosti. Power Query v Excelu například umožňuje jednoduché vyhledávání a přístup k datům v rámci firmy či organizace nebo z veřejně dostupných zdrojů. Pokud navíc nahrajete sešity Excelu do Power BI, můžete získat z vašich dat informace ve formě interaktivních diagramů či grafů.
Zákazníci to samozřejmě vítají. Například mediální agentura MediaCom s více než 4600 zaměstnanci využívá Power BI k měření efektivity kampaní svých klientů v reálném čase. Dříve musela agentura používat komplikovaný BI software, kterému ani správci účtů nerozuměli. Nyní mohou s tímto známým nástrojem pracovat lépe všichni jejich zaměstnanci.

Power BI

Power BI


Dashboardy požadované firmou MediaCom, měřící efektivitu kampaní (horní řada) a Excel se službou Power BI pro Office 365 dodán s funkcí Power Views (spodní řada).

Pro mediální agenturu je snadné využívat aplikaci Excel k vyhledávání, slučování a vizualizaci dat z více různých datových sad – včetně tradiční Nielsen TV a digitálních rating údajů, comScore digitálních mediálních ratingů, Kantar pro přehled zákazníků, a data z Twitteru, YouTube, a dalších sociálních zdrojů. Výsledkem je integrace těchto datových zdrojů pomocí funkce Power Query pro Excel do jednoho hodnotícího Power View dashboardu, který rychle zachycuje mnoho aspektů multi-platformní mediální kampaně. Taková kontrola umožňuje agentuře určit efektivnost jednotlivých kampaní a srovnávat je se všemi předchozími.
Jakmile jsou data zachycena ve sjednoceném dashboardu, agentura MediaCom využívá Power BI pro Office 365 ke sdílení tohoto dashboardu – s analýzou stavu v reálném čase – a správcům účtů napříč 89 zeměmi umožňuje vyhledávat údaje v přirozeném jazyce a získat okamžité údaje o kampaních svých klientů ve formě diagramů a grafů. To znamená, že se nyní agentura a její klienti mohou více než na interpretaci dat zaměřit na obchodní strategii, což pomáhá zvýšit jak výkonnost agentury, tak spokojenost u globálních klientů jako je P&G, Dell či Volkswagen.
MediaCom očekává, že sloučením těchto samoobslužných schopností Business Intelligence ve službe Office 365 dokáže dokončit analýzu v řádech dní namísto týdnů. To jim umožní rychlejší a účinnější správu kampaní a zvýší výkonnost, což může přidat hodnotu milionů dolarů na každou kampaň.

Martin Kunz, Ness Technologies